Mocný čin

heslo: mocný čin

autor: Roskovec Jan    
       
předcházející heslo: mocnost        
následující heslo: močící na stěnu

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků jeden z výrazů, jimiž jsou v Bibli označovány události považované za důsledek a projev působení Boží moci, obecněji označované jako zázraky. Řec. dynamis (většinou v plur. dynameis), hebr. g^evúrót (ČEP většinou: bohatýrské činy, bohatýr), `<sup>e</sup>zúz, ma`^asé, chajil. K biblickému obrazu Boha patří i to, že jeho svrchovaná moc není jen obecně předpokládána, víra jeho svědků se obrací k událostem, kde se boží moc projevila konkrétně, ve střetnutí s jinými silami. Obraznost výpovědí o m. č. je proto často zabarvena vojensky. Sz. Izrael si jako Hospodinovy m. č. připomíná především okamžiky, v nichž byla uhájena, či dokonce obnovena jeho dějinná existence (Ž 20,7n; Ž 78,4; Ž 118,15n; Ž 145,3-6), NZ uvádí m. č. jako jeden z charakteristických rysů veřejného působení Ježíše Nazaretského (např. Mk 6,2par.; Mt 11,20-23; Sk 2,22). Ježíšovy zázraky dosvědčené kanonickou tradicí jsou činy příležitostné pomoci v rozmanitých případech lidské nouze, převažují mezi nimi uzdravení a exorcismy (vyhánění démonů). Někdy je označení m. č. vztaženo souhrnně ke všem těmto Ježíšovým činům, pokud je však užíváno ve specifickém významu, vztahuje se patrně k exorcismům (Mk 6,5; L 4,36; srv. 1K 12,28), v nichž se Boží moc vítězně utkává s nadosobními silami, které poutají a dusí existenci člověka. V každém případě toto označení zdůrazňuje, že právě tyto skutky pomoci, kterou Ježíš přinášel jednotlivcům, jsou potvrzením Boží záchranné přítomnosti v Ježíšově díle a vítězného postupu Božího království. Ježíš ovšem podle NZ není výlučným nositelem této Boží moci (Mk 9,39 par.): projevuje se také v jednání těch, kdo Ježíše ve víře následují, neboť také v nich a jejich prostřednictvím působí Boží Duch (Ga 3,5; 1K 12,10.28; 2K 12,12; Sk 3,12; 6,8; 8,13; 19,11).