Júdit

heslo: Júdit

autor: Kajlík Vladimír    
       
předcházející heslo: Judejec        
následující heslo: Judova epištola

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků fem. forma jména Juda a deuterokanonická (apokryfní) kniha SZ. Hlavní postavou je J., dcera Merarího a vdova po muži Menašeovi z města Betúlie (Júd 8), která proslula úkladnou vraždou asyrského generála Holofernése který byl vyslán asyrským králem Nebúkadnesarem aby pokořil Izraelce v Judsku.

Kniha Júdit je literární politická fikce plná anachronismů a historických nepřesností. Tak kupř. Nebúkadnesar, král Asyřanů vstupuje do vojenského konfliktu s Izraelem až po jeho návratu z exilu. Júdit sama je amalgámem řady vyjímečných žen Izraele (Mirian, Debora, Jael, ženy thébské atd.). Její hebr. jméno j^ehúdít, tj. Židovka, označuje postavu spíše jako eponymický model než jako individuální postavu.

Vyprávění kombinuje charakteristické prvky biblických příběhů. Spojením několika biblických postav a událostí předkládá autor zhuštěné dějiny Izraele, jde téměř o podobenství. Příběh ukazuje jak Bůh Izraele jednal a jedná v dějinách a ilustruje je na příkladech přijatelného a nepřijatelného lidského chování tváří v tvář Bohu. Júditin Bůh je zachráncem svého lidu, ale také suverénem, opro nějž jednání ve prospěch svého lidu není povinností. Tento Bůh zkouší víru svého lidu v okamžicích zjevné porážky. Júdit a občané Betúlie jsou příkladem těch, kteří projdou či neprojdou Boží zkouškou. Zatímco Júdit jí prochází, Betúliané nikoliv. Júdit stojí ve výrazném kontrastu vůči starším města svým aktivismem. Júditina řeč (Júd 9), která je jádrem knihy, naznačuje, že toto dílo mělo nejspíše didaktickou funkci. Formální výklad cest Božích a četné výzvy jednat podle Božích přikázání jsou adresovány vůdcům Betúlie. Osloven její řečí je však i čtenář. Charakter knihy naznačuje souvislost s literaturou moudrosti. V širším kontextu děje i v některých jednotlivostech je Júdit paralelou příběhů z literatury moudrosti. Tak také kupř. nacházíme v Júdit některé podobnosti s knihou Daniel (kap. 3) a s knihou Tobiáš (kap. 1). Júdit může být symbolem Judee. Prostředí Betúlie může naznačovat vznik příběhu v oblasti Samaří.

Všeobecně se uznává, že existující řecká podoba knihy Júdit je nejspíše překladem hebrejského originálu. Ač vyřazena z kánonu hebrejské Bible, stala se kniha Júdit živou součástí tradice haggady i vděčným tématem a inspirací uměleckých ztvárnění v sochařství, malířství i hudbě po staletí.