Tomášovské apokryfy

heslo: tomášovské apokryfy

autor: Pokorný Petr    
       
předcházející heslo: Tomášovo evangelium        
následující heslo: topas

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků Jméno Tomáš spojilo několik gnostických nebo gnostizujících proudů raně křesťanské a příbuzné literatury, které historicky přímo navzájem nesouvisely a spojila je duchovní atmosféra reprezentovaná jménem Tomáš. V textech 1 a 3 je Tomáš apoštol spojen s Judou Tomášem bratrem Ježíšovým (Juda 1.9), Manichejský Tomáš je profilován podle modelu apoštola Tomáše jako duchovní Dvojče toho, jehož je apoštolem.

1. Tomášovo evangelium sbírka Ježíšových výroků poznamenaná gnózí.

2. Tomášovo evangelium o (Ježíšově) dětství – lidovou fantazií utvářené vyprávění o Ježíšově dětství, zhruba z 2. poloviny 2. stol. I zde se však projevuje napětí mezi nízkou pozemskostí a Ježíšem přicházejícím z nebe.

3. Skutky Tomášovy z 3. stol. Zahrnují řadu (patrně od samého počátku fiktivních) vyprávění o rozdělení misijních polí mezi apoštoly a o Tomášově misii v Edesse, Parthii, Indii a Číně. Do příběhu o ženě Charisiově byla vložena Píseň o perle – poetické shrnutí gnostického učení o záchraně lidské duše, gnostický protějšek Ježíšova podobenství o marnotratném synu z L 15,11-32 a helénistických pověstí o cestě duše (psyché).

4. Tomášova apokalypsa byla napsána latinsky ve 4. stol., její rozšířená verze zhruba v polovině století pátého. Líčí posledních sedm dní světa.

5. Tzv. Kniha Tomáše (Liber Thomae NHC II/7) z Nag Hammádí – traktát ve formě dialogu Judy Tomáše s Ježíšem jako vzkříšeným Kristem, který zahrnuje sbírku (gnosticky upravených a interpretovaných) slov Ježíšových, patrně z počátku 3. stol. Podle závěrečného titulu byla nazývána Kniha Tomáše Atleta. Slovo atlet (zápasník) se ale zřejmě vztahuje k písaři knihy.

6. Žalmy Tomášovy jsou poslední částí manichejského žaltáře. Mani (ć276), založil v j. Mezopotámii nové dualistické náboženství manicheismus – ovlivněné Zoroastrismem, gnózí i křesťanstvím. Tradičně je název žalmů odvozován od Maniho apoštola Tomáše, ve skutečnosti však jde spíše o Tomáše jako model Maniho duchovního dvojčete. Žalmy jsou dochovány řecky a syrsky (snad původní jazyk) a jsou svou gnostickou teologií blízké Písni o perle ze Skutků Tomášových (viz výše 3). Mají mnoho společného se syrským židokřesťanstvím jak je dokládají např. Ódy Šalomounovy (Šalomoun). Mají společné kořeny se syrskými apokryfními Ódami Šalomounovými, znali je i Mandejci. Ve svém jádru mohly jejich nejstarší části vzniknout před Manim ve 2. stol.