Sobota: Porovnání verzí

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
ebs>Moravec
Bez shrnutí editace
 
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 7: Řádek 7:
}}
}}
hebr. <span {{Hebr}}>šabbát</span>, od kořene <span {{Hebr}}>š-b-t</span>, <q>ustat</q>, <q>přestat</q>, řec. <span {{Rec}}>sabbaton</span>, v žid. tradici sedmý den týdne, který je <q>Hospodinův svatý den odpočinku</q> (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ex_16,23 Ex 16,23]</span>), kdy je přísně zakázána práce.
hebr. <span {{Hebr}}>šabbát</span>, od kořene <span {{Hebr}}>š-b-t</span>, <q>ustat</q>, <q>přestat</q>, řec. <span {{Rec}}>sabbaton</span>, v žid. tradici sedmý den týdne, který je <q>Hospodinův svatý den odpočinku</q> (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ex_16,23 Ex 16,23]</span>), kdy je přísně zakázána práce.
 
<div class="noautonum">__TOC__</div>
1. Svěcení s.
== 1. Svěcení soboty ==
 
Bible podává dvě verze zdůvodnění s.: Jedna se opírá o příběh Stvoření, zdůvodňuje svatost s. odpočinkem Hospodina po šesti stvořitelských dnech a je vyjádřena v Desateru podle <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ex_20,8-11 Ex 20,8-11]</span>. Druhou verzi přináší deuteronomistická formulace Desatera (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Dt_5,14-15 Dt 5,14-15]</span>), která klade důraz na humánní aspekt s. (odpočinek po práci) a dává s. do spojitosti s vysvobozením Izraele Hospodinem z Egypta (Exodus). Protože příkaz dodržovat s. předchází i příkaz budování svatyně (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ex_35,1nn Ex 35,1nn]</span>.), rabíni vyvodili, že v s. je zakázáno konat 39 druhů prací (''avot melachot''), analogických pracem na stavbě svatyně. Židé považují s. za posvátný čas, vylomení se z řádu času profánního, závdavek eschatologické doby (<q>šestina budoucího světa</q>). Mezi oběma časy je zřetelný předěl: posvěcení s. (''kiduš'') na začátku, <q>oddělení</q> (''havdala'') na závěr s. Dodržování s. patří k nejpřísnějším přikázáním (hebr. <span {{Hebr}}>micwót</span>).
Bible podává dvě verze zdůvodnění s.: Jedna se opírá o příběh Stvoření, zdůvodňuje svatost s. odpočinkem Hospodina po šesti stvořitelských dnech a je vyjádřena v Desateru podle <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ex_20,8-11 Ex 20,8-11]</span>. Druhou verzi přináší deuteronomistická formulace Desatera (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Dt_5,14-15 Dt 5,14-15]</span>), která klade důraz na humánní aspekt s. (odpočinek po práci) a dává s. do spojitosti s vysvobozením Izraele Hospodinem z Egypta (Exodus). Protože příkaz dodržovat s. předchází i příkaz budování svatyně (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ex_35,1nn Ex 35,1nn]</span>.), rabíni vyvodili, že v s. je zakázáno konat 39 druhů prací (''avot melachot''), analogických pracem na stavbě svatyně. Židé považují s. za posvátný čas, vylomení se z řádu času profánního, závdavek eschatologické doby (<q>šestina budoucího světa</q>). Mezi oběma časy je zřetelný předěl: posvěcení s. (''kiduš'') na začátku, <q>oddělení</q> (''havdala'') na závěr s. Dodržování s. patří k nejpřísnějším přikázáním (hebr. <span {{Hebr}}>micwót</span>).


2. Příkaz pracovat &ndash; <q>dělat</q>
== 2. Příkaz pracovat &ndash; <q>dělat</q> ==
 
Nepřímo příkaz svěcení soboty potvrzuje závažnost práce ve zbývajících dnech týdne: <q>dělat</q>, <q>pracovat</q> , hebr. <span {{Hebr}}>`-s-h</span> (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ex_20,10 Ex 20,10]</span>), <span {{Hebr}}>`-b-d</span> (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ex_5,18 Ex 5,18]</span>), řec. <span {{Rec}}>ergazomai</span> (např. na vinici <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mt_21,28 Mt 21,28]</span>) nebo <span {{Rec}}>poió</span> (s důrazem na tvoření (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Gn_1,1 Gn 1,1]</span> LXX; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mk_3,14 Mk 3,14]</span> Ježíš <q>tvoří</q> společenství dvanácti učedníků), ale také <q>sloužit</q> (Bohu i člověku), též <q>obdělávat</q> (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Př_12,11 Př 12,11]</span>). Slovem <q>dělat</q>, nebo <q>vykonat</q> (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Iz_43,13 Iz 43,13]</span> , jinde <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Iz_44,12 Iz 44,12]</span> <q>pracovat</q> a <q>zhotovovat</q>) překládá BKr také <span {{Hebr}}>p-`-l</span>. Základem a důvodem lidské práce je Boží dílo stvoření, kdy Hospodin <q>tvořil</q> (<span {{Hebr}}>b-r-'</span>) a <q>činil</q> v šesti dnech jednotlivé prvky stvoření. Podle Božího příkladu má i člověk šest dní <q>činit, pracovat</q> všechnu svou práci a i tak dělat Pánu čest (srv. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ko_1,10 Ko 1,10]</span>), v. t. [[práce]].
Nepřímo příkaz svěcení soboty potvrzuje závažnost práce ve zbývajících dnech týdne: <q>dělat</q>, <q>pracovat</q> , hebr. <span {{Hebr}}>`-s-h</span> (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ex_20,10 Ex 20,10]</span>), <span {{Hebr}}>`-b-d</span> (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ex_5,18 Ex 5,18]</span>), řec. <span {{Rec}}>ergazomai</span> (např. na vinici <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mt_21,28 Mt 21,28]</span>) nebo <span {{Rec}}>poió</span> (s důrazem na tvoření (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Gn_1,1 Gn 1,1]</span> LXX; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mk_3,14 Mk 3,14]</span> Ježíš <q>tvoří</q> společenství dvanácti učedníků), ale také <q>sloužit</q> (Bohu i člověku), též <q>obdělávat</q> (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Př_12,11 Př 12,11]</span>). Slovem <q>dělat</q>, nebo <q>vykonat</q> (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Iz_43,13 Iz 43,13]</span> , jinde <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Iz_44,12 Iz 44,12]</span> <q>pracovat</q> a <q>zhotovovat</q>) překládá BKr také <span {{Hebr}}>p-`-l</span>. Základem a důvodem lidské práce je Boží dílo stvoření, kdy Hospodin <q>tvořil</q> (<span {{Hebr}}>b-r-'</span>) a <q>činil</q> v šesti dnech jednotlivé prvky stvoření. Podle Božího příkladu má i člověk šest dní <q>činit, pracovat</q> všechnu svou práci a i tak dělat Pánu čest (srv. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ko_1,10 Ko 1,10]</span>), v. t. [[práce]].


3. Sobota a práce v NZ
== 3. Sobota a práce v NZ ==
 
V NZ Ježíš interpretuje význam s. jinak než farizeové (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mk_2,27 Mk 2,27]</span>: <q>Sobota je učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu, proto je Syn člověka pánem i nad s.</q> a <q>Je v sobotu dovoleno jednat dobře, či zle, život zachránit či utratit?</q> (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mk_3,4 Mk 3,4]</span>). Sám dělá (a rovněž je povoluje dělat i svým žákům) to, co jinak bylo zakázáno, zejména uzdravovat (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mk_2,23-28;_3,1 Mk 2,23-28; 3,1]</span>- 5; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mt_12,10-13 Mt 12,10-13]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=L_13,10-16 L 13,10-16]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=J_5,2-18 J 5,2-18]</span> aj.). V Žd 3-4 je sobotní odpočinutí obrazem věčného života (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Žd_3,11.18;_4,1-11 Žd 3,11.18; 4,1-11]</span>) a Ježíš se v celém svém příběhu stal ztělesněním toho, co je cílem Božího díla (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=J_5,30 J 5,30]</span>).
V NZ Ježíš interpretuje význam s. jinak než farizeové (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mk_2,27 Mk 2,27]</span>: <q>Sobota je učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu, proto je Syn člověka pánem i nad s.</q> a <q>Je v sobotu dovoleno jednat dobře, či zle, život zachránit či utratit?</q> (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mk_3,4 Mk 3,4]</span>). Sám dělá (a rovněž je povoluje dělat i svým žákům) to, co jinak bylo zakázáno, zejména uzdravovat (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mk_2,23-28;_3,1 Mk 2,23-28; 3,1]</span>- 5; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mt_12,10-13 Mt 12,10-13]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=L_13,10-16 L 13,10-16]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=J_5,2-18 J 5,2-18]</span> aj.). V Žd 3-4 je sobotní odpočinutí obrazem věčného života (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Žd_3,11.18;_4,1-11 Žd 3,11.18; 4,1-11]</span>) a Ježíš se v celém svém příběhu stal ztělesněním toho, co je cílem Božího díla (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=J_5,30 J 5,30]</span>).


Řádek 28: Řádek 25:
[[Kategorie: Pokorný Petr (autor)]]
[[Kategorie: Pokorný Petr (autor)]]
[[Kategorie: Lyčka Milan (autor)]]
[[Kategorie: Lyčka Milan (autor)]]

Aktuální verze z 19. 12. 2023, 18:46

heslo: sobota

autor: Pokorný Petr
autor: Lyčka Milan  
       
předcházející heslo: Sóba        
následující heslo: Sodoma

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků hebr. šabbát, od kořene š-b-t, ustat, přestat, řec. sabbaton, v žid. tradici sedmý den týdne, který je Hospodinův svatý den odpočinku (Ex 16,23), kdy je přísně zakázána práce.

1. Svěcení soboty

Bible podává dvě verze zdůvodnění s.: Jedna se opírá o příběh Stvoření, zdůvodňuje svatost s. odpočinkem Hospodina po šesti stvořitelských dnech a je vyjádřena v Desateru podle Ex 20,8-11. Druhou verzi přináší deuteronomistická formulace Desatera (Dt 5,14-15), která klade důraz na humánní aspekt s. (odpočinek po práci) a dává s. do spojitosti s vysvobozením Izraele Hospodinem z Egypta (Exodus). Protože příkaz dodržovat s. předchází i příkaz budování svatyně (Ex 35,1nn.), rabíni vyvodili, že v s. je zakázáno konat 39 druhů prací (avot melachot), analogických pracem na stavbě svatyně. Židé považují s. za posvátný čas, vylomení se z řádu času profánního, závdavek eschatologické doby (šestina budoucího světa). Mezi oběma časy je zřetelný předěl: posvěcení s. (kiduš) na začátku, oddělení (havdala) na závěr s. Dodržování s. patří k nejpřísnějším přikázáním (hebr. micwót).

2. Příkaz pracovat – dělat

Nepřímo příkaz svěcení soboty potvrzuje závažnost práce ve zbývajících dnech týdne: dělat, pracovat , hebr. `-s-h (Ex 20,10), `-b-d (Ex 5,18), řec. ergazomai (např. na vinici Mt 21,28) nebo poió (s důrazem na tvoření (Gn 1,1 LXX; Mk 3,14 Ježíš tvoří společenství dvanácti učedníků), ale také sloužit (Bohu i člověku), též obdělávat (Př 12,11). Slovem dělat, nebo vykonat (Iz 43,13 , jinde Iz 44,12 pracovat a zhotovovat) překládá BKr také p-`-l. Základem a důvodem lidské práce je Boží dílo stvoření, kdy Hospodin tvořil (b-r-') a činil v šesti dnech jednotlivé prvky stvoření. Podle Božího příkladu má i člověk šest dní činit, pracovat všechnu svou práci a i tak dělat Pánu čest (srv. Ko 1,10), v. t. práce.

3. Sobota a práce v NZ

V NZ Ježíš interpretuje význam s. jinak než farizeové (Mk 2,27: Sobota je učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu, proto je Syn člověka pánem i nad s. a Je v sobotu dovoleno jednat dobře, či zle, život zachránit či utratit? (Mk 3,4). Sám dělá (a rovněž je povoluje dělat i svým žákům) to, co jinak bylo zakázáno, zejména uzdravovat (Mk 2,23-28; 3,1- 5; Mt 12,10-13; L 13,10-16; J 5,2-18 aj.). V Žd 3-4 je sobotní odpočinutí obrazem věčného života (Žd 3,11.18; 4,1-11) a Ježíš se v celém svém příběhu stal ztělesněním toho, co je cílem Božího díla (J 5,30).

V rané církvi brzy po Velikonocích získal na významu první den po sobotě jako den Kristova vzkříšení, srv. neděle, v. t. týden.

Citováno z „https://ebs.etf.cuni.cz/index.php?title=Sobota&oldid=15778“