Antikrist

heslo: antikrist

autor: Mrázek Jiří    
       
předcházející heslo: Annáš        
následující heslo: antilegomena

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků řec. antichristos. Termínem a. je označován úhlavní protivník a protihráč Kristův (v. t. mesiáš). Tato představa se však většinou vztahuje až na Kristův druhý příchod nebo přinejmenším dobu, kdy je tento druhý příchod (parúsie) očekáván. Nikdy nejsou takto označováni protivníci pozemského Ježíše, jako např. Kaifáš nebo Pilát. Důležité je, že a. není pouhým škůdcem, který ubližuje, nýbrž vytváří až jakousi alternativu ke Kristu: předvádí mocné činy, zázraky, svádí a získává oddané přívržence, a teprve nakonec se ukáže, že to vše vede ke zlému.

1. Přímo výrazu a. užívají v NZ vlastně jen janovské spisy (1J 2,18-19.22; 4,3; 2J 1,7). Apoštol v těchto listech výslovně navazuje na představu, kterou již posluchači znají (jak jste slyšeli.., 1J 2,18) a typicky janovským způsobem ji přeznačuje: čekáte, že a. přijde na konci časů, ale on je tady už teď, duch a. už je v plné činnosti (1J 4,3). V janovském pojetí se totiž všechno podstatné rozhoduje už nyní, a tedy i eschatologické události jsou vlastně přítomností (sr. např. J 3,18 aj.). Čekáte jednoho a., který přijde odjinud ale ono je mnoho a. přímo v církvi (1J 2,18).

Dalo by se říci, že tyto janovské listy si s původní představou antikrista spíše hrají a přetvářejí ji k aktuálnímu varování, že největší nebezpečí nehrozívá církvi zvenčí, ale většinou zevnitř, z vlastních zdrojů.

2. Podobnou představu, na jakou navazuje janovská tradice, najdeme např. v 2Te 2,3-10 a v několika podobách ve Zj (např. Zj 13), i když na žádném z těchto míst už se přímo slovo a. neobjeví. Opět jde vždycky o někoho, kdo vypadá jako mesiáš, o téměř démonickou postavu, která si mesiášství přivlastňuje a přitom páchá zlo. Takzvaná synoptická apokalypsa (Mk 13; Mt 24; L 21) mluví podobně o falešných mesiáších.

3. Představa antikrista měla v dějinách církve velký ohlas a vliv. Nejednou vedla k rozeznání vnitřního nebezpečí a sebekritické vnímavosti církve, tak jak tomu chtěly janovské listy. Ale neméně často byla také zneužívána k pouhé denunciaci protivníků.