Chamát

heslo: Chamát

autor: Moravec Jan    
       
předcházející heslo: Chám        
následující heslo: chameleon

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků kral. Emat; město a stát ve střední Sýrii při řece Orontés. Město leží na strategickém místě, kde řeku překračuje hlavní komunikace spojující Mesopotámii s Palestinou a Egyptem a ovládalo okolní úrodnou oblast včetně údolí (dnešní Biká') mezi pohořími Libanon a Antilibanon až k pramenům Orontu, kudy komunikace pokračovala na jih. Nejvyšší bod tohoto údolí a cesty je na mnoha místech SZ nazýván cesta do Chamátu, hebr. l^evó' ch^amát a figuruje jako severní hraniční bod Davidova či severoizraelského království: Nu 34,8; Joz 13,5; 1Pa 13,5; Am 6,2.14 aj. V proroctví o obnoveném Izraeli Ez 47-48 je Ch. za jeho severní hranicí: Ez 47,16; 48,1.

Ch. vedl války s ostatními syrskými státy, zejm. s Damaškem – proto chamátský král Toí vítá porážku rivalů ze Sóby a Damašku Davidem: 2S 8,9-10. Šalomoun měl údajně ovládat přinejmenším část Ch.: 2Pa 8,4. Dočasně jej ovládl i Jarobeám II: 2Kr 14,28. V pol. 9. st. př. n. l. byl Ch. (vedle Achabova Izraelského království) významnou součástí koalice, která zastavila asyrskou expansi na západ. I v 8. stol. patřil k nejmocnějším syrským státům. V 7. stol. již byl součástí asyrské říše. Po pádu Samaří byli namísto odvlečeného izraelského obyvatelstva usazeni mj. Chamáťané: 2Kr 17,24.30. Pro judského krále Chizkijáše byl osud Ch. a dalších syrských států mementem: 2Kr 18,34.19,13.

V helénistické době bylo město renovováno Antiochem IV. Epifanem jako Epifaneia. Význam si podrželo i v římské době; po dobytí muslimy se vrátilo k původnímu jménu, které nese dodnes. Bylo detailně archeologicky prozkoumáno.

Strategický význam mělo též chamátské město Ribla.