Tradice

heslo: tradice

autor: Pokorný Petr    
       
předcházející heslo: toužit, touha        
následující heslo: Trachonitis

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků termín, který se objevuje: a) V novějších překladech biblického textu, a to jen v NZ. Označuje především některá ustanovení Mojžíšova zákona z knih Exodus a Leviticus, především však rady učitelů z generace tanaitů (Mišna), v nichž byl Pavel vzdělán (Ga 1,14), s jejich výrazně kritickým hodnocením: podle Mk 7,1-13 (výraz t. ve v. Mk 7,3.5.8.13parr) t. zastírají vlastní přikázání Boží a srdečnou důvěru k Bohu. Jen jednou Pavel mluví o křesťanské t. jako pro víru užitečném souhrnu křesťanských zvyků, zosobněných jeho apoštolskou praxí (1K 11,2). Vesměs jde o překlad řec. výrazu paradosis, event. sloves (paralambanó, převzít – Mk 7,1) a (paradidómi, předat – 1K 11,2) – ekvivalenty pozdějších hebr. technických termínů pro předávání t., běžných v židovství pozdního starověku a středověku q-b-l (v SZ však l-q-ch) a m-s-r (v SZ většinou n-t-n).

b) V literární oblasti označuje termín t. (původně) ústní vrstvu, která byla literárně zachycena a zpracována, ale jejíž prvky jsou v textu dosud znatelné a svědčí tedy pro existenci tohoto jeho předstupně: Jde zejména o tradici vyznání v SZ i NZ, o vyprávění vztahující se k dějinám (srv. např. Pentateuch; pašijní příběh), tradici mudrosloví (sapientní t.), prorockých výroků apod.

c) V hermeneutice označuje tradice všechny z generace na generaci předáváné prostředky dorozumění a orientace ve světě (jazyk, literární žánry, zvyky, kulturní paradigmata, vzorce chování apod.), jejichž uzpůsobením (inovací) lze vyjádřit nové zkušenosti tak, aby nebyla zastřena jejich novost, ale současně se stala zřejmou jejich funkce ve vztahu k našemu sebepochopení, k naší minulosti a budoucnosti. Interpretace je tak vlastně interpretací t. (V.t. vzpomínka).