Tajemství: Porovnání verzí
ebs>Moravec Bez shrnutí editace |
m (naimportována 1 revize) |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 28. 3. 2023, 12:22
heslo: tajemství
autor: Pokorný Petr
předcházející heslo: Tachtím-chodší
následující heslo: talent
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
Český výraz t. pokrývá jen menší část hebr. podkladu sód (21 výskytů, z toho 8 v knihách moudrosti – v sapientní literatuře; v. moudrost) a řec. mystérion. Hebr. sód neoznačuje něco, by bylo třeba utajit, ukrýt. Základní význam, jímž je shromáždění
, zaznívá např. v Jr 6,11 (skupina
jinochů), jinak též rada
ve smyslu poradního shromáždění. Tak je LXX překládá v Jb 15,8: řec. syntagma. Odtud se ustavil jeho nejčastěji dosvědčený význam rada
ve smyslu záměr či úradek. Význam t. s tím souvisí: Jde o sdělení záměru, který pochází od Boha a předchází lidskou zkušenost i moudrost. Jeho přijetí je spojeno s uznáním Boží autority: Hospodin zjevuje své tajemství těm, kdo se ho bojí (Ž 25,14, zde v LXX řec. krataiómai), jako jsou proroci Am 3,7; ne však lidé zaslepení (Moudr 2,22). Ve všech případech jde o t., které je zjeveno či právě zjevováno, odhalováno lidem.
Také v NZ se většinou užívá výrazu t. v tomto smyslu: Pro Pavla je Božím t. záchranná moc Kristovy oběti (1K 2,1), ta je moudrostí skrytou v t. (1K 2,7; srv. Ef 1,9; 3,3). Konkrétní rozměr tohoto t. – to, že se týká i pohanů (Ř 11,25; 16,25; též Ef 3,4-6) a že vede skutečně k překonání nicoty a smrti (1K 15,51-55), nese Pavel jako své poselství. Dle Ko 1,26 je od věků skrytým a nyní zjeveným t-m sám Kristus (srv. Ef 3,9), zejména jeho vtělení (inkarnace) – jeho sestup k církvi (Ef 5,31-32). To je užito jako model věrnosti a obětavosti pro křesťanské manžele. V 1Tm 3,16 je obsah t. zbožnosti (= náboženství Kristových stoupenců) vyjádřeno hymnem: (Bůh) Byl zjeven v těle, ospravedlněn Duchem, viděn od andělů (poslů), hlásán národům, došel víry ve světě, byl přijat do slávy.
Tady jsme již u základů pozdější křesťanské věrouky.
T. v Bibli neoznačuje něco, co by bylo před nezasvěcenými lidmi důsledně ukrýváno a jim zatajováno. V Tób 12,7 je královo t. opakem Božích skutků, které je třeba odhalovat. T. Boží je tedy tajemné svou hloubkou a nevyčerpatelností, ne tím, že by bylo utajováno.Tajné obřady jsou odsuzovány (Moudr 11,23) a je-li mluvení ve vytržení (glossolálie) pro nové návštěvníky křesťanského shromáždění nesrozumitelné, je to chyba, protože jeho svědectví zůstává pro nezasvěcené tajemstvím (1K 14,2; srv.23-25). I tam, kdo prorok užívá obrazy a symboly, je připojeno jejich vysvětlení: T. těch sedmi hvězd... Sedm hvězd jsou andělé sedmi církví...
(Zj 1,20), nebo: Odhalím t. té ženy a té sedmihlavé a desetirohé šelmy, která ji nese...
(Zj 17,7). V Da 2,27 je t. (zde aram. ráz; BKr věc tajná, skrytá – Da 2,18.19.22; 4,6 aj.). Nebúkadnesarův sen, který Daniel jediný uměl vyložit. I záhadný vzkaz, psaný Boží rukou na zeď krále Belšasara, v Da 5,25-28 (termín t. tu není užit, ale o t. jde), je vyložen Danielem. Ježíšův výrok v Mk 4,11parr, o tom, že jeho žákům je dáno znát t. království Božího, ale těm, kteří jsou vně je všechno hádankou
, se vztahuje na podobenství, jejichž smysl pochopí jen ti, kteří jsou otevřeni vůči Bohu samotnému. Výrok o programovaném zastření výhledu ke království Božímu (aby hleděli a hleděli, ale neviděli
– 4,12 parr.) neměl vést k utajení. Podobenství měla skutečnost království Božího ozřejmit, ne zastřít. Výrok o t. vyjadřuje odmítnutí toho, co Ježíšovo poselství s sebou nese, tedy zaslepenost existenciální, nikoli utajenost sdělení či poznání. Současně se formulací výroku naznačuje, že jde o něco, co Bůh předvídal a co tedy není škrtem přes jeho plány.
Představa, že Bible obsahuje skrytá tajemství, která jsou zašifrovaná v jejím textu – ve zvláštním významu některých slov, písmen znaků, literárních struktur nebo tajemných nápověd, sice patří k dějinám působení Bible v kultuře, ale je mylná. Snad jedině číslo šest set šedesát šest ve Zj 13,18 má jinotajný význam, který má zvýšit účinek věštby a současně se vyhnout politické konfrontaci, viz čísla.