Posvěcení chrámu

heslo: posvěcení chrámu

autor: Horák Ladislav    
       
předcházející heslo: posvátný        
následující heslo: posvěcení, posvětit (se)

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků Šalomounův chrám byl posvěcen až když byl dokončen i královský palác (1Kr 9,1-10; 2Pa 7,11; 8,1), výstavba chrámu trvala 7 let (1Kr 6,38) dokončen byl v 8. měsíci, posvěcen byl však až za 11 měsíců – v čas podzimních slavností novoročí. Obě stavby zabraly 20 let. Posvěcení v čas novoroční bylo významné: začíná nové období, je tu stálý chrám a tedy středisko celého lidu – další krok k sjednocování lidu kolem chrámu, kolem Sionu, kolem Jeruzaléma a kolem krále z rodu Davidova. Proto má významnou úlohu král – upozorňuje na to nejen údaj o budování chrámu a paláce, ale především jeho úloha při posvěcení chrámu. Navazuje na starou tradici spojenou s postavou Malkísedekovou – kněžského krále Šálemu (Gn 14,17nn; Ž 110,4; Žd 7,1nn). Jeruzalémský chrám je tedy svatyně královská, i když v jiném smyslu než svatyně severoizraelská v Bét-elu (1Kr 12,26nn; Am 7,12n). Proto král obětuje, dává požehnání, ustanovuje i odvolává kněze. Především v podání Pa zdůrazňuje podíl Davidův na přípravě materiálu ke stavbě chrámu.

Posvěcení v 7. měsíci za účasti představitelů 12 pokolení bylo zahájeno tím, že kněží vnesli schránu i stan setkávání (asi ten, který udělal David – 2S 6,17; 1Kr 1,39n. 2,28nn, srv. Ž 24) do chrámu, kde král Šalomoun obětoval obětní hod s celým Izraelem a tak král i všichni Izraelci zasvětili Hospodinu dům. Král v modlitbě především zdůrazňoval, že chrám je viditelné znamení přítomnosti Hospodina, který se sklání, aby vyslýchal modlitby lidu (srv. Iz 56,7; Jr 7,11; Mt 21,13).