Lůno

heslo: lůno

autor: Černohous Josef    
       
předcházející heslo: luňák        
následující heslo: lupič

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků hebr. rechem, doslovně děloha. LXX: řec. métra, koilia. BKr: život. ČEP překládá výrazem lůno podle kontextu i jiné hebr. termíny: mé`é, nitro, vnitřnosti, břicho; mašbér, děložní hrdlo; beten, břicho. Etymologie a vztah ke slovesu r-ch-m, slitovat se, jsou nejasné. Substantivum i sloveso se vyskytují i v jiných semitských jazycích a mají podobný význam. Nelze jednoznačně určit, zda ve SZ nefiguruje samostatné sloveso denominované od rechem.

Slovo rechem je souhrnným označením vnitřních i vnějších ženských pohlavních orgánů. Je to především místo, kde se vyvíjí dítě od početí do narození. Slovo může výjimečně označovat otrokyni (rach^emá, vojenská mluva v Debóřině písni, Sd 5,30) nebo matku (Jb 24,20; srv. Iz 49,15). Obvyklé vazby ve SZ: to, co otvírá (dosl. prolamuje) l. (Ex 13,2.12.15; 34,19; Nu 3,12; 18,15); otevřít l. (Gn 29,31; 30,22); zavřít l. (1S 1,5); vyjít z l. (Nu 12,12; Jr 20,18; Jb 38,8); ap. Teologickou představou je, že Hospodin stvořil ženu a je schopen způsobit či zabránit jejímu početí. Především v kultu se rechem pojí s prvorozenými: vše mužské, co prolamuje lůno u lidí i dobytka, patří Hospodinu (Ex 13,2.12.15; 34,19; Nu 3,12; 8,16; 18,15). Mateřské lůno může být místem Božího vyvolení (viz povolání Jeremjášovo, Jr 1,5); ojediněle je užito metaforicky (Jb 38,8).

V. t. klín, bedra, prs(a).