Prs(a)
heslo: prs(a)
autor: Černohous Josef
předcházející heslo: prozíravost, prozíravý
následující heslo: prst
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
ekvivalent několika hebr. a řec. termínů.
1) hebr. cházé. BKr, ČEP: hrudí
. Hruď obětního zvířete (její centrální oblast) (Ex 29,26; Lv 7,30; 8,26; 10,14; Nu 6,20; 18,18, aj.) Po oběti hrudí
náleželo knězi – Áronovi a jeho synům
(Lv 7,31 aj.)
2) hebr. šad. Pův. asi z dětského žvatlání.
(a) šakalí prs (Pl 4,3).
(b) hebr. šádajim wárácham, prsy a lůno
(Gn 49,25). Podobně ugaritský titul bohyň Anat a Ašéry (Atirat). Podle ugaritských textů bohové Šachar a Šalim sají z prsu Anat. Anat je nazývána prsem národů
a v ug. eposu o Keretovi je kojnou bohů. Obraz kojící bohyně se objevuje i v novoasyrských prorockých textech. Ištar z Arbely kojí krále Ašurbanipala. Prs zde symbolizuje péči. Z Izraele rané doby železné pochází sošky nahých žen s rukama na prsou či klíně. Symbolizovaly asi bohyni pečující o těhotné ženy a mladé matky, která byla uctívaná v rodinách. šádajim wárácham v Gn 49,25 je součástí Jákobova požehnání a stojí v paralelismu k sousloví tvůj otec
. I když to může být historicky viděno ohlasem atributů bohyně Ašéry, v současném kontextu je to odkaz k Hospodinu jako zdroji síly v oblasti rození a výživy. Pozůstatky této představy jsou v L 11,27, kde žena říká Ježíšovi: Blaze lůnu, které tě nosilo, a prsům, které jsi sál
.
(c) ženský prs (především v Písni písní, Pís 4,5; 7,4.8.9; 8,8.10 aj.), matčin prs (Iz 28,9; Ž 22,10; Jl 2,16; Jb 3,12 aj.)
3) hebr. šod. Vztah k šad nejasný. V Jb 24,9 matčin prs, v Iz 60,16 metaforické vyjádření plnosti a nadbytku.
4) hebr. dad. V Ez 23,3.8.21 prs mladé ženy (ČEP: bradavka), v Př 5,19 prs milované ženy.
5) hebr. héq. Hruď, náruč, záňadří. V. t. klín.
6) hebr. chócen. Hruď (Iz 49,22; Ž 129,7; Neh 5,13; Př 30,4).
7) Čeština má ustálené obraty (např. bít se v prsa), které jsou ve SZ vyjádřeny jinak, např. pomocí slov hebr. qerev, vnitřnosti, nitro (Ž 39,4; 55,5); hebr. lév, srdce (Nah 2,8) ap.
8) NZ: řec. kolpos, stéthos, prsa. mastos může označovat mateřský prs (L 11,27; 23,29). kolpos a stéthos souvisí též s etiketou stolování, kdy stolovník ležel zády na hrudi jiného. I mimo symboliku stolování mohou tyto termíny označovat úzké společenství (J 1,18).