Jidáš Iškariotský: Porovnání verzí
ebs>Moravec Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
}} | }} | ||
jeden ze dvanácti Ježíšových učedníků. | jeden ze dvanácti Ježíšových učedníků. | ||
<div class="noautonum">__TOC__</div> | |||
1. Jméno | == 1. Jméno == | ||
Jidáš je počeštěná a v dnes již negativně znějící forma jména [[Juda]] (řec. <span {{Rec}}>iúdas</span>), sr. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=J_14,22 J 14,22]</span>; Etym. Iškaritotský (řec. <span {{Rec}}>iskariótés</span> nebo <span {{Rec}}>iskarióth</span>) je sporná. Hebr. může jít o <q>muže z Kariot</q>, tedy judského bibl. Kerijót-chesrónu (srv. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Joz_15,25 Joz 15,25]</span>). Jindy se usuzuje ze jména na nedobrý charakter postavy; hebr. <span {{Hebr}}>š-q-r</span> znamená <q>podvádět, klamat</q>. Nabízí se i možnost vyjít z hebr. <span {{Hebr}}>s-k-r</span> tj. <q>předat</q> (srv. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Iz_19,4 Iz 19,4]</span>) v souladu s řec. <span {{Rec}}>paradidómi</span> označujícím právě Ježíšovo vydání či předání (srv. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mk_14,11 Mk 14,11]</span>). Podle <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=J_6,71;_13,2.26 J 6,71; 13,2.26]</span> se zdá, že jako Iškariotský byl označován také Jidášův otec [[Šimon]]. To by mohlo svědčit pro rodový původ tohoto přívlastku , ačkoliv ani to nemusí být rozhodující a jiný výklad tohoto pojmenování není vyloučen (např. z lat. ''sicarius'' – ''sica'' = dýka). Toto vysvětlení se objevuje i v některých středověkých latinských rukopisech; (sr. [[sikariové|Sikariové]] a [[zélóté]]). | Jidáš je počeštěná a v dnes již negativně znějící forma jména [[Juda]] (řec. <span {{Rec}}>iúdas</span>), sr. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=J_14,22 J 14,22]</span>; Etym. Iškaritotský (řec. <span {{Rec}}>iskariótés</span> nebo <span {{Rec}}>iskarióth</span>) je sporná. Hebr. může jít o <q>muže z Kariot</q>, tedy judského bibl. Kerijót-chesrónu (srv. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Joz_15,25 Joz 15,25]</span>). Jindy se usuzuje ze jména na nedobrý charakter postavy; hebr. <span {{Hebr}}>š-q-r</span> znamená <q>podvádět, klamat</q>. Nabízí se i možnost vyjít z hebr. <span {{Hebr}}>s-k-r</span> tj. <q>předat</q> (srv. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Iz_19,4 Iz 19,4]</span>) v souladu s řec. <span {{Rec}}>paradidómi</span> označujícím právě Ježíšovo vydání či předání (srv. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mk_14,11 Mk 14,11]</span>). Podle <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=J_6,71;_13,2.26 J 6,71; 13,2.26]</span> se zdá, že jako Iškariotský byl označován také Jidášův otec [[Šimon]]. To by mohlo svědčit pro rodový původ tohoto přívlastku , ačkoliv ani to nemusí být rozhodující a jiný výklad tohoto pojmenování není vyloučen (např. z lat. ''sicarius'' – ''sica'' = dýka). Toto vysvětlení se objevuje i v některých středověkých latinských rukopisech; (sr. [[sikariové|Sikariové]] a [[zélóté]]). | ||
2. Příběh | == 2. Příběh == | ||
Ježíšův [[učedník]], který je jmenován v [[synoptická evangelia|synoptických evangeliích]] v seznamech dvanácti učedníků (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mk_3,19 Mk 3,19]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mt_10,4 Mt 10,4]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=L_6,16 L 6,16]</span>) vždy na posledním místě s připomínkou jeho činu proti Ježíšovi (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mk_3,19 Mk 3,19]</span>: <q>který ho pak zradil</q>, dosl. <q>vydal</q>; sr. parr.). Všechna čtyři ev. hovoří o J. účasti na Ježíšově zatčení, synoptikové zmiňují také [[polibek]] jako poznávací znamení (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mk_14,43nn Mk 14,43nn]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mt_26,47nn Mt 26,47nn]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=L_22,47nn L 22,47nn]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=J_18,2n J 18,2n]</span>). Podle <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mt_26,14nn Mt 26,14nn]</span> (na rozdíl od <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mk_14,10n Mk 14,10n]</span>) J. žádal sám od <q>[[velekněz|velekněží]]</q> odměnu a bylo mu určeno třicet stříbrných. Vliv [[satan|satanův]] na J. zdůrazňuje <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=L_22,3 L 22,3]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=J_6,70n.;_13,2.27 J 6,70n.; 13,2.27]</span>. O jeho touze po penězích hovoří <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=J_12,6 J 12,6]</span> (sr.13,29; také <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mt_26,15 Mt 26,15]</span>), jde zřejmě o druhotně připojený charakterový rys. | Ježíšův [[učedník]], který je jmenován v [[synoptická evangelia|synoptických evangeliích]] v seznamech dvanácti učedníků (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mk_3,19 Mk 3,19]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mt_10,4 Mt 10,4]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=L_6,16 L 6,16]</span>) vždy na posledním místě s připomínkou jeho činu proti Ježíšovi (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mk_3,19 Mk 3,19]</span>: <q>který ho pak zradil</q>, dosl. <q>vydal</q>; sr. parr.). Všechna čtyři ev. hovoří o J. účasti na Ježíšově zatčení, synoptikové zmiňují také [[polibek]] jako poznávací znamení (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mk_14,43nn Mk 14,43nn]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mt_26,47nn Mt 26,47nn]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=L_22,47nn L 22,47nn]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=J_18,2n J 18,2n]</span>). Podle <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mt_26,14nn Mt 26,14nn]</span> (na rozdíl od <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mk_14,10n Mk 14,10n]</span>) J. žádal sám od <q>[[velekněz|velekněží]]</q> odměnu a bylo mu určeno třicet stříbrných. Vliv [[satan|satanův]] na J. zdůrazňuje <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=L_22,3 L 22,3]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=J_6,70n.;_13,2.27 J 6,70n.; 13,2.27]</span>. O jeho touze po penězích hovoří <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=J_12,6 J 12,6]</span> (sr.13,29; také <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mt_26,15 Mt 26,15]</span>), jde zřejmě o druhotně připojený charakterový rys. | ||
| Řádek 20: | Řádek 20: | ||
Podle <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sk_1,26 Sk 1,26]</span>) byl po jeho smrti kruh učedníků, resp. apoštolů doplněn losem o Matěje. V. t. [[Jidáš Iškariotský|Jidáš]]. | Podle <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sk_1,26 Sk 1,26]</span>) byl po jeho smrti kruh učedníků, resp. apoštolů doplněn losem o Matěje. V. t. [[Jidáš Iškariotský|Jidáš]]. | ||
3. Historicita | == 3. Historicita == | ||
Ačkoli v rámci samotného NZ je patrný vzrůstající (kritický) zájem o J. (u Mk 3 zmínky, u Mt 5, u L+Sk: 6, u J 8), neopravňuje to k závěru, že se jedná pouze o fiktivní postavu. | Ačkoli v rámci samotného NZ je patrný vzrůstající (kritický) zájem o J. (u Mk 3 zmínky, u Mt 5, u L+Sk: 6, u J 8), neopravňuje to k závěru, že se jedná pouze o fiktivní postavu. | ||
| Řádek 26: | Řádek 26: | ||
Z čistě historického hlediska se dá asi říci, že J., jeden z [[dvanáct|Dvanácti]], přispěl k Ježíšovu zatčení, neprozradil ovšem žádné jeho tajemství (pouze v <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=L_6,16 L 6,16]</span> je výslovně označen jako řec. <span {{Rec}}>prodotés</span> = zrádce, na ostatních místech se užívá tvarů od řec. slovesa <span {{Rec}}>paradidómi</span> = vydat, předat). O vlastním motivu jeho činu nelze říci nic určitého. Ať již byl J. Ježíšův žák, který se svého učitele snažil přimět k rozhodnému kroku, či politický radikál, jeho čin ho vyloučil z kruhu Ježíšových nejbližších. | Z čistě historického hlediska se dá asi říci, že J., jeden z [[dvanáct|Dvanácti]], přispěl k Ježíšovu zatčení, neprozradil ovšem žádné jeho tajemství (pouze v <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=L_6,16 L 6,16]</span> je výslovně označen jako řec. <span {{Rec}}>prodotés</span> = zrádce, na ostatních místech se užívá tvarů od řec. slovesa <span {{Rec}}>paradidómi</span> = vydat, předat). O vlastním motivu jeho činu nelze říci nic určitého. Ať již byl J. Ježíšův žák, který se svého učitele snažil přimět k rozhodnému kroku, či politický radikál, jeho čin ho vyloučil z kruhu Ježíšových nejbližších. | ||
4. Funkce | == 4. Funkce == | ||
V tradici, která má svůj počátek už v NZ, se stal J. varovným příkladem pro ty, kdo zrazovali víru v Krista nebo v době pronásledování udávali druhé křesťany (tzv. apostaté). | V tradici, která má svůj počátek už v NZ, se stal J. varovným příkladem pro ty, kdo zrazovali víru v Krista nebo v době pronásledování udávali druhé křesťany (tzv. apostaté). | ||
| Řádek 36: | Řádek 36: | ||
[[Kategorie: Tichý Ladislav (autor)]] | [[Kategorie: Tichý Ladislav (autor)]] | ||
[[Kategorie: Čapek Filip (autor)]] | [[Kategorie: Čapek Filip (autor)]] | ||
Aktuální verze z 15. 12. 2023, 20:04
heslo: Jidáš Iškariotský
autor: Tichý Ladislav
autor: Čapek Filip
předcházející heslo: Jibleám
následující heslo: Jidášovo evangelium
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
jeden ze dvanácti Ježíšových učedníků.
1. Jméno
Jidáš je počeštěná a v dnes již negativně znějící forma jména Juda (řec. iúdas), sr. J 14,22; Etym. Iškaritotský (řec. iskariótés nebo iskarióth) je sporná. Hebr. může jít o muže z Kariot
, tedy judského bibl. Kerijót-chesrónu (srv. Joz 15,25). Jindy se usuzuje ze jména na nedobrý charakter postavy; hebr. š-q-r znamená podvádět, klamat
. Nabízí se i možnost vyjít z hebr. s-k-r tj. předat
(srv. Iz 19,4) v souladu s řec. paradidómi označujícím právě Ježíšovo vydání či předání (srv. Mk 14,11). Podle J 6,71; 13,2.26 se zdá, že jako Iškariotský byl označován také Jidášův otec Šimon. To by mohlo svědčit pro rodový původ tohoto přívlastku , ačkoliv ani to nemusí být rozhodující a jiný výklad tohoto pojmenování není vyloučen (např. z lat. sicarius – sica = dýka). Toto vysvětlení se objevuje i v některých středověkých latinských rukopisech; (sr. Sikariové a zélóté).
2. Příběh
Ježíšův učedník, který je jmenován v synoptických evangeliích v seznamech dvanácti učedníků (Mk 3,19; Mt 10,4; L 6,16) vždy na posledním místě s připomínkou jeho činu proti Ježíšovi (Mk 3,19: který ho pak zradil
, dosl. vydal
; sr. parr.). Všechna čtyři ev. hovoří o J. účasti na Ježíšově zatčení, synoptikové zmiňují také polibek jako poznávací znamení (Mk 14,43nn; Mt 26,47nn; L 22,47nn; J 18,2n). Podle Mt 26,14nn (na rozdíl od Mk 14,10n) J. žádal sám od velekněží
odměnu a bylo mu určeno třicet stříbrných. Vliv satanův na J. zdůrazňuje L 22,3; J 6,70n.; 13,2.27. O jeho touze po penězích hovoří J 12,6 (sr.13,29; také Mt 26,15), jde zřejmě o druhotně připojený charakterový rys.
O konci Jidášova života jsou v NZ zachyceny dvě rozdílné tradice. Podle Mt 27,5 J. litoval svého činu, vrátil třicet stříbrných velekněžím a starším, a když byl odmítnut, odhodil ty peníze v chrámě a utekl; šel a oběsil se.
Podle Sk 1,18 se J. střemhlav zřítil, jeho tělo se roztrhlo a všechny vnitřnosti vyhřezly
. Kromě společné zmínky o Poli krve
, získaném za Jidášovy peníze (Mt 27,7n.; Sk 1,19), se tyto zprávy nedají zharmonizovat. Jedná se zřejmě o dvě nezávislé tradice. Další, spíše legendární tradice jsou zachyceny u Papiase z Hierapole (Fragm. 3,2n).
Podle Sk 1,26) byl po jeho smrti kruh učedníků, resp. apoštolů doplněn losem o Matěje. V. t. Jidáš.
3. Historicita
Ačkoli v rámci samotného NZ je patrný vzrůstající (kritický) zájem o J. (u Mk 3 zmínky, u Mt 5, u L+Sk: 6, u J 8), neopravňuje to k závěru, že se jedná pouze o fiktivní postavu.
Z čistě historického hlediska se dá asi říci, že J., jeden z Dvanácti, přispěl k Ježíšovu zatčení, neprozradil ovšem žádné jeho tajemství (pouze v L 6,16 je výslovně označen jako řec. prodotés = zrádce, na ostatních místech se užívá tvarů od řec. slovesa paradidómi = vydat, předat). O vlastním motivu jeho činu nelze říci nic určitého. Ať již byl J. Ježíšův žák, který se svého učitele snažil přimět k rozhodnému kroku, či politický radikál, jeho čin ho vyloučil z kruhu Ježíšových nejbližších.
4. Funkce
V tradici, která má svůj počátek už v NZ, se stal J. varovným příkladem pro ty, kdo zrazovali víru v Krista nebo v době pronásledování udávali druhé křesťany (tzv. apostaté).
Srv. též Jidášovo evangelium.