Zlý duch

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: zlý duch

autor: Pokorný Petr    
       
předcházející heslo: zlý den        
následující heslo: zmařit

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
řec. pneúma akatharton Zlý nebo nečistý duch, též démon, řec. daimonion, význam tentýž, ČEP také překládá jako z.d.; zvláštním typem je němý duch.

1. V Bibli

Nadosobní skutečnost, síla či tendence, která na člověka působí s osobní mocí (svádí, zastrašuje, ovládá, vstupuje do něj, mluví za něj), může se obrátit proti neautentickému léčiteli (synové Skévovi, Sk 19,8-17); Ježíš z. d. vyháněl (Mk 5,2.8.13; 7,25parr; Mt 9,33 aj.), tj. zlými d. posedlé lidi zbavoval jejich odcizení (z.d. předtím mluvil za ty, do nichž vstoupil – Mk 5,8.13). Jde o jistou analogii odpuštění. Společným jmenovatelem je odstranění zlého a záchrana zlem napadeného člověka.

2. Interpretace

Vyprávění o z. d. naznačují závažnost odpuštění, skutečnost odpuštění odhaluje aktuální smysl strhujících, ale dnes zdánlivě jen pohádkových vyprávění. Z. d. je mytické označení reálných sil, které ovlivňují život člověka a dnes je označujeme jako vlivy, tradice, zákonitosti, tendence, vlohy, modely chování i nemoci. Jde o nižší rovinu toho, co se v pavlovské části NZ označuje jako mocnosti. Jde o skutečnosti, které lze zneužít hříchem. Zde je třeba rozlišovat od satana či ďábla. Ten není zneužitou skutečností, ale je soustředěnou, od původců emancipovanou mocí zla. Je silnější než jednotlivý člověk, není však rovnocenným protivníkem Boha (Bible nemyslí dualisticky) a podléhá jeho soudu.