Studna

heslo: studna

autor: Čapek Filip
autor: Žilka Ladislav  
       
předcházející heslo: Studiorum Novi Testamenti Societas
následující odkazové heslo: Studně Přísahy      
následující heslo: Studnice Živého

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků hebr.b^e'ér, bór, řec. frear (LXX), pégé

1. Zdroj vody, do kamene či skály tesaná jáma, nebo cisterna napájená stálým přítokem či pramenem nebo shromažďující na určitý čas dešťové srážky. V SZ většinou výraz b^e'ér užit pro zdroj stálé vody a bór pro cisternu či jámu, kam byli vhozeni např. Josef svými bratry (srv. Gn 37,20) nebo proroka Jeremjáše (Jr 38,6) a jež sloužila tedy v době vyschnutí či vyčerpání také jako vězení (srv. Za 9,11).

2. V přeneseném významu pro Boží a lidské jednání. Izrael opouští Hospodina, tj. zdroj živých vod tím, že si tesá cisterny rozpukané, jež vodu neudrží (Jr 2,13).

3. V SZ je s. místem důležitých setkání a předělem v ději a jeho dalším nasměrování. U Studnice Živého nachází Abrahamem vyhnaná Hagar díky Hospodinu novou naději, příslib narození syna a rozmnožení potomstva (Gn 16,1-16). U Studně přísahy (hebr. b^e'ér šáva`; Gn 21,31) uzavírají Abraham a abímelek po předchozím střetu svých lidí přísahu o pohostinství a vzájemném přátelství. U pramene před aramským Dvojřícím poznává Abrahamův služebník Rebeku, budoucí manželku Izáka (Gn 24,1-18). Rovněž u studně potkává Jákob svoji budoucí ženu Ráchel (Gn 29,1-13).

4. V NZ např. u J 4 v přeneseném významu. Ježíš zde u studny se samařskou ženou hovoří o tom, že je završením očekávání Izraele tj. že dokáže nejen uhasit běžnou žízeň, nýbrž i žízeň duchovní, že je sám pramenem vyvěrajícím k životu věčnému (v. 14). Odpovědí na jeho slova je vyznání ženy i dalších Samařanů, že Ježíš je Spasitelem světa (J 4,42).

V. t. cisterna (= zásobárna na uchování dešťové vody).

O asfaltových studnách čteme v (Gn 14,10). Jde o dutiny vyplněné minerální smolou či oxidovaným petrolejem (kral. studnice klejovaté); asfalt.