Stín

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: stín

autor: Brodský Štěpán    
       
předcházející heslo: stezka        
následující heslo: stín smrti

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
prostor chráněný před přímým slunečným svitem, a to střechou (Gn 19,8), přístřeškem (Jon 4,5), skálou (Iz 32,2), kopcem (Sd 9,36), stromem či keřem (Oz 4,13; Sd 9,15). V Palestině, kde je sluneční svit intenzivní, byl s. pokládán za něco blahodárného, stal se obrazem ochrany a úkrytu (Ž 7,8; 36,8; 57,2; 63,8; 91,1; Kaz 7,12; Iz 49,2; 51,16; Jr 48,45; Pl 4,20). Proto např. ČEP překládá v Nu 14,9 hebr. sél stín výrazem ochrana. S. je však také obrazem pomíjivosti (1Pa 29,15; Jb 8,9; 14,2; Ž 109,23; 102,12; 144,4; Kaz 6,12; 8,13) a smrti (stín smrti). Podle starověké lidové představy vycházela z člověka, pokud jí byl obdařen, uzdravující moc na nemocného i pouhým dotekem jeho stínu (Sk 5,15).

Podle pozdějších spisů NZa vrhají i nebeské a budoucí skutečnosti (Kristus, nebeská svatyně) stín do přítomnosti. Předpisy zákona v Ko 2,17) nebo stan setkávání (Žd 8,5) byly jen stínem toho, co Bůh uskutečnil v Kristu, jehož duchovní chrám je rozhodující pomocí Boží (Žd 9,11).