Společenství

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: společenství

autor: Pokorný Petr    
       
předcházející heslo: spokojen (být)        
následující heslo: spolehlivý

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. qáhál; řec. koinónia – označení širší nebo užší sociální skupiny. Základem nejširšího s., tj. lidstva, měl být podle Gn 28,8 Izrael, potomci Jákobovi. V NZ je s. výrazem pro spojení místní křesťanské obce (církve) s Bohem – se Synem Božím (1K 1,9) i Duchem svatým (Fp 2,1). Společenství mezi lidmi navzájem a jich všech s Bohem (1J 1,7) je základní hodnotou, která vejde na věčnost. Proto je třeba dbát na to, aby společenství, do nichž člověk vstupuje, nebyla falešná (společenství s démony (1K 10,21). Vše ostatní je třeba v určité chvíli velice potřebné, ale zásadně dočasné. Bibličtí autoři počítají s tím, že člověk je společenský tvor, je součástí společenství, které ho ovlivňuje a on je zase za ně spoluodpovědný. I když se na Božím soudu bude každý zodpovídat sám za sebe (Ga 6,5), bude souzen podle toho, jak uměl nést i břemena druhých (Ga 6,2). Součástí víry a v současnosti prožívaného spasení je i skutečnost, že křesťan nalezne ve s. ostatních věřících svůj vlastní domov. Základním uskutečněním s. v rámci církve je stůl Páně, večeře Páně (eucharistie) – 1K 10,16. Několikrát užívá ČEP výraz s. k překladu jiných slov původního textu, např. v Ef 2,12 jde o řec. politeuma – stát, občanské společenství (Izraele), v Ř 15,24 je slovo s. doplněno, aby bylo zřejmé, že vy je společenství celé křesťanské obce.