Skrýt, skrývat

heslo: skrýt, skrývat

autor: Sláma Petr    
       
předcházející heslo: skrýš        
následující heslo: skřípat zuby

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků umístit mimo dosah zraku. Hebrejština takový pohyb nejčastěji vyjadřuje pomocí slovesných kořenů s-t-r, ch-b-', `-l-m nebo c-p-n, řečtina pomocí sloves kryptó, kalyptó. Sloveso s. se v Bibli objevuje podle kontextu v několika významech. Člověk se skrývá před někým, od koho mu hrozí nebezpečí. Skrývá se před člověkem (např. David před Saulem v 1S 23,19), ale i před Bohem (např. muž a žena, když v Gn 3,8 pojedli ze zakázaného stromu). V situaci ohrožení znamená skrýš záchranu před pronásledovateli; ten, kdo ji nabízí, vykonal skutek milosrdenství (takto např. Rachab v Joz 2,6). Tím, kdo v žalmech nabízí skrýšjako záchranu před pronásledováním, je sám Hospodin (např. Ž 27,5). S touto představou souvisí pojetí chrámu (a svatyně obecně) jako místa Boží svrchovanosti, tvořící tak jakousi exteritorialitu uvnitř vládnoucího režimu (takto s ní počítá Adónijáš skrývající se před Šalomounem u rohů oltáře, 1Kr 1,50). V listu Ko 3,3n používá apoštol dialektiky skrytosti a zjevnosti k vyjádření základní dialektiky smrti a života, v jejichž napětí se odehrává křesťanova existence ve světě (váš život je skryt spolu s Kristem v Bohu... tehdy i vy se s ním ukážete v slávě.). Na pozadí intimního vztahu člověka a Boha vyjadřují ovšem bibličtí autoři obzvláště bolestně svou zkušenost Boží nepřítomnosti (Ž 10,1), jeho skryté tváře (Ž 13,2; Ž 44,25; Ž 88,18 aj.). Z perspektivy teologů knihy Deuteronomium je naopak Boží skrytost součástí stvořeného řádu; svou vůli lidem zjevuje sdostatek jasně ve svém Zákoně (Dt 29,28).