Sidím

heslo: Sidím

autor: Černohous Josef    
       
předcházející heslo: Sibylla        
následující heslo: Sidkijáš

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků 1. hebr. siddím, ve SZ vždy `émeq ha-siddím, dolina Siddím. Lok. jm. BKr: údolí Siddim. Výskyt pouze v Gn 14,3.8.10. LXX, Josephus Flavius: slaná strž. Význam siddím nejasný. Midraš Genesis raba interpretuje jako údolí trhlin, rýh, hebr. telamím. Podle Gn 14 v údolí spojili své síly králové Sodomy, Gomory, Admy, Sebójímu a Segóru proti invazi Kedorlaómera a jeho spojenců. Údolí je v Gn 14,3 identifikováno jako hebr. jám ha-melach, slané moře, tj. Mrtvé moře (předpokládá se asi následnost: tam, kde bylo údolí Siddím, je nyní slané moře). Podle Gn 14,10 jsou v něm asfaltové studně, do kterých při útěku z bitvy spadli králové Sodomy a Gomory. Údolí symbolizuje jejich porážku, ale Gn 14 nevrhá žádné světlo na vznik či zánik měst Sodomy a Gomory a jména ani děje této kap. nejsou historicky jednoznačně doložitelné.

2. hebr. ciddím, BKr: Assedim. Lok. jm. Výskyt pouze v Joz 19,35. Jedno z opevněných měst kmene Naftalí. Jméno je zde s urč. členem (BKr překládá), následující město Ser, hebr. cér, je bez spojky a věta nemá sloveso, což vedlo v minulosti k textově kritickým diskusím. LXX překládá ciddím (město) Týřanů a cér Týr (asi pro podobnost hebr. písmen réš a dálet).