Samuelovy knihy

heslo: Samuelovy knihy

autor: Sláma Petr    
       
předcházející heslo: Samuel        
následující heslo: Sanbalat

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků tj. 1. a 2. kniha Samuelova – název literárního celku, který je kanonickou součástí Starého zákona. Tento celek rozděluje tradice na dvě části, na první a druhou knihu Samuelovu, resp. první a druhou Knihu království. Knihy Samuelovy pokračují Královskými knihami (tam také podrobněji o kanonickém zařazení, rozdělení a pojmenování Samuelových knih, o jejich teologickém profilu a rukopisné evidenci; viz také přední proroci a Deuteronomistické dějepravné dílo). Podle záměru vyprávění lze knihy Samuelovy rozdělit na cyklus samuelovský (1S 1-2 a 7,2-28,25), saulovský (1S 9,1 – 1S 31,13) a davidovský (1S 16 – 2S 24). Ty snad kdysi existovaly samostatně, dnes však jsou zapracovány do celku eposu o vzestupu a pádu davidovského království, navzájem se prolínají a obsahují svébytné menší celky, např. příběh o tom, jak se schrána Hospodinovy smlouvy na čas ocitla v pelištejském zajetí (1S 5,1-7,1), cyklus o Davidově nástupnictví (1S 11 – 1Kr 2) nebo Davidův chvalozpěv ve 2S 22, který je takřka totožný s Ž 18.

Na počátku vyprávění, které v židovské Bibli bezprostředně navazuje na knihu Soudců, je Izrael usazený v Zaslíbené zemi a jeho zbožnost je vázána na místní svatyně, je sužován nájezdy Pelištejců a nemá jednotné vedení. Soudce, prorok a Boží muž Samuel lidu nejprve ustanoví jako krále Benjamínovce Saula (1S 10), ten však z hlediska dějepiscovy davidovské perspektivy nemůže obstát. Od 1S 16 sledujeme vzestup Judejce Davida, potají pomazaného Samuelem, jenž se po porážce Goliáše (1S 17) stává příslušníkem Saulovy tělesné stráže. Stíhán Saulovou žárlivostí, stává se psancem operujícím v Judské poušti a později pelištejským žoldnéřem. Po smrti Saulově je ustanoven králem nad Judou (2S 2,11), později pomazán králem nad Izraelem (2S 5,1n). Dobude Jeruzalém (2S 5), přenese sem schránu smlouvy a vybuduje zde královskou pevnost. Líčení jeho úspěchů doprovázejí jako stín spory o to, kdo bude jeho dědicem. Nejvážnějším otřesem Davidovy vlády je vzpoura jeho syna Abšalóma, její potlačení a dozvuky (2S 13-20). V rámci následných čistek dochází k obměnám v čele vojska i kněžstva a poslední tři kapitoly obsahují výčty Davidova personálu, jeho děkovný žalm, mudroslovný epitaf i zprávu o sčítání lidu (vojska), jehož se dopustil. Davidova smrt je vylíčena v 1Kr 2,10, poté, co je království bezpečně v rukou Šalomounových.

Archeologie ani epigrafika nepřinášejí o osobě Samuele, krále Saula, Davida ani o žádném z příběhů knih Samuelových žádnou přímou zprávu.

Přehled látek:

1S

1-3 Samuel v Šílo, kněz Élí

4-7 putování Hospodinovy schrány

8 otázka království, královo právo

9-15 příběhy Saulova vzestupu, kralování a zavržení

16-31 příběhy Davidova vzestupu a Saulova úpadku

2S

1-5 David se stává králem nad Judskem i Izraelem, dobývá Jeruzalém

6-7 přenesení truhly Hospodinovy do Jeruzaléma, zaslíbení dědičné vlády

8 sumář Davidových vítězství a úspěchů

9-12 Davidovo kralování, jeho triumfy i hříchy

: 11 David a Batšeba

13-20 Davidovy zápasy o vládu a o nástupnictví

21-24 dodatkové oddíly: pomsta nad Saulovci, Davidova píseň, sčítání lidu