Porazit, porážet

heslo: porazit, porážet

autor: Pokorný Petr
autor: Horák Ladislav  
       
předcházející heslo: pór        
následující heslo: Porcius Festus

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků 1. Porazit nepřítele (ve válce, v bitvě): hebr. n-k-h hif. Gn 36,35; Dt 1,4; 2S 4,4, jindy ekvivalent hebr. ch-l-š Ex 17,13, dosl. oslabovat; řec. různé ekvivalenty.

2. Porazit zvíře (nejčastěji býka nebo berana) k oběti (Lv 17,3; 22,28; 1S 14,34; Iz 22,13; Ex 29,16.20): hebr. š-ch-t (s tet), např. Lv 8,15.19; Gn 37,31, řec. většinou sfattó. Jindy hebr. z-b-ch zahrnuje přímo význam porážky zvířete jako oběti s vypuštěním krve (košer), řec. thyó: 2Pa 18,2; L 15,23.30 (BKr i ČEP zde zabít), 1K 5,7 (BKr i ČEP obětovat).

Zejména závažná byla porážka velikonočního beránka (2Kr 10,7.14; 2Pa 30,15-24; Ezd 6,20), konala se podle přesných pravidel za přítomnosti kněze či lévijce (Ez 44,11) na stanoveném místě – u stanu setkávání či u chrámu. Šlo především o to, aby byla zachycena krev pro předepsané úkony.

Přesná pravidla a předpisy platily i platí pro porážení zvířat pro běžnou potřebu, aby bylo zaručeno, že maso je bez krve – ta přece patří Hospodinu – proto musí být zvíře poraženo pověřeným odborníkem, aby bylo usmrceno pokud možno bez bolesti, rychle, aby zcela vykrvácelo.

Téhož slovesa je užito pro popravu Baalových proroků po ordálu na Karmeli (1Kr 18,40), pro popravu Sidkijášových synů (2Kr 25,7) i pro lidské oběti v pohanských kultech (Iz 57,5; Ez 16,21; 23,39), ano i pro oběť Izáka (Gn 22,16).