Beránek

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: beránek

autor: Karfíková Lenka    
       
předcházející heslo: beran        
následující heslo: Bereniké

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
obětina. Nejčastější hebr. termíny keves (Ex 12,5; 29,39; Iz 5,17 aj.) nebo se (= obvykle mládě, při zdůraznění, že jde o jednotlivé zvíře z bravu, Ex 12,3nn; Lv 12,8; 22,28 aj.); 'ajil oproti tomu značí dospělého berana (Gn 22,13; 31,38; Lv 5,15; Nu 28,11 aj.). Podobně jako v Mezopotámii (avšak na rozdíl od Egypta, kde b. znázorňoval boha Chnuma) je b. v Izraeli hlavní obětní zvíře: při pesachové večeři (Ex 12) a po sedm dnů Pesachu (Nu 28,16nn), při večerní a ranní oběti (Ex 29,38-42), v první den (lunárního) měsíce (Nu 28,11), při svátku týdnů (Nu 28,26nn), v den smíření (Nu 29,7nn), ve svátek stánků (Nu 29,13nn) a při dalších příležitostech (Lv 3,6n; 5,6 aj.). Pro Izrael i jiné národy b. symbolizuje mírnost a nevinnost (2S 12,3; Iz 11,6; Jr 11,19); metafora hýčkaného b. navazující na obraz Hospodina jako pastýře Izraele vyjadřuje Boží laskavou péči o jeho lid (Iz 40,11). Motiv obětní zástupnosti spolu s mírností a nevinností se spojuje v obraze trpícího Služebníka, přirovnávaného k b. (Iz 53,7).

Nz. výrazy (řec. amnos, arnion) jsou užívány pro beránka pojídaného pří slavnosti Pesachu před Ježíšovou smrtí (Večeře Páně) (velikonoční beránek v Mk 14,12 násl. parr. je opsán jako řec. to pascha), dále je však b. chápán jen metaforicky. Ježíš vysílá své učedníky jako ovce mezi vlky (L 10,3), svůj lid označuje jako b-y (J 21,15). Ačkoli i antikrist má dva rohy jako b. (Zj 13,11), nejčastěji se toto označení vztahuje na Krista: V J evangeliu Jan Křtitel poznává v Ježíši Božího b. (1,29.36: patrně překlad aram. da'ljá', znamenajícího b. i chlapec, služebník, tj. převod Iz 52,13), zároveň je Ježíšova smrt interpretována jako zabití pesachového beránka (J 19,36: Ex 12,46) a tím naznačena paralela mezi sz exodem (nazítří po pesachové večeři s potíráním veřejí krví beránka, Ex 12) a životem, který přináší Kristus svou obětí. Filip chápe Ježíše jako trpícího Služebníka podobného b. (Sk 8,32 parafráze Iz 53,7). Zástupný význam Kristovy oběti je vyjádřen pomocí metafory b. též v 1Pt 1,18nn. Zejm. Zj však užívá b. jako ústřední christologickou metaforu: B., který byl obětován, je zároveň soudcem světa (Zj 5-6). V. t. Služebník Hospodinův; Pesach.