Pinchas

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: Pinchas

autor: Hoblík Jiří    
       
předcházející heslo: Pildáš        
následující heslo: Pírám

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. pinchás, jm. eg. původu: Tmavokožec, Černoch, Jižan, Núbijec.

1. Syn a nástupce Eleazarův, kněz. Podle Nu 25,6-13 zakročil proti jednomu Izraelci (Zimrí) a Midjánce (Kozbí), kteří u stanu setkávání patrně provozovali sakrální prostituci, a probodl je oštěpem (Nu 25,8). Tím odvrátil (neznámo jakou) pohromu od Izraele. Za svou horlivost obdržel od Hospodina smlouvu pokoje a příslib věčného kněžství. Tato tradice byla zpracována jistě v době již poněkud vzdálené od doby exilní (ač je starší), přesto působila na další sz. místa. V nz. době byla vzorem pro příslušníky hnutí zélótů. Podle Nu 31,6 se Pinchas účastnil protimidjánské výpravy, podle Joz 10,17.30-33 se podílel na izr. vizitaci u zajordánských kmenů. Poznámka v Joz 24,33 spojuje P. s Gibejí. Vsuvka Sd 20,27b-28a jej včleňuje do souvislosti s tažením proti zvráceným Gibejcům – jako bételského kněze. Pinchas na rozdíl od svého otce tak vstupuje do země a zajišťuje kontinuitu kněžské dynastie. Zajímavým ohlasem Nu 25 je Ž 106,28-31, kde se o P. mluví jako o Abrahamovi v Gn 15,16.

2. Jeden z nezdárných synů kněze Elího v Šílu (viz též Chofní) podle 2S 1,3, sr. 2S 2.