Orel

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: orel

autor: Lukeš Jiří    
       
předcházející heslo: Oréb        
následující heslo: Órigenés

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
orel, orlice, hebr. néšer, řec. aetos. Pták z řádu dravců Falconiformes. Vyznačuje se ostrým zrakem, svalnatýma nohama, silným zobákem i spáry, letovými schopnostmi a lovem kořisti (některé druhy ovšem nepohrdnou ani mršinami). Na území Palestiny se vyskytovalo několik druhů o. a hebr. termín mohl navíc označovat také supy, dle některých badatelů dokonce i řadu dalších dravců z čeledi krahujcovitých Accipitridae. Pravděpodobně se však jedná o druhy o. zlatého (Aquila chrysaetos) a o. královského (Aquila heliaca heliaca). Vyobrazení o. se dochovala ze starověkého Egypta i Asýrie. Pro Izrael byl živočichem nečistým (Lv 11,13), zároveň však byl zdrojem určité fascinace (Jb 9,26; 39,27-30; Př 30,19; Iz 40,31). Orlí let bývá často obrazem náhlé a strašlivé zhouby (Jr 48,40; 49,22; Oz 8,1) a orel či části jeho těla se objevují ve viděních (Ez 1,10; Da 7,4; Zj 4,7).

Obrazem Boží ochrany jsou orlí křídla, kterými orlice chrání svá mláďata (Dt 32,11). Obraz Hospodina nesoucího Izrael na cestě z Egypta (Ex 19,4) není vzat z pozorování přírody (o. nenosí mláďata na křídlech), ale nečekanosti záchrany shora. Podobně jsou orlí křídla daná ženě (Marii – královně nebes) obrazem záchrany ve Zj 12,14. Zcela mimořádná pozornost je o. věnována v hádance a podobenství v Ez 17,3-21. Od konce 2. stol. se o. stal také symbolem evangelisty Jana (Janova evangelia). K symbolickému významu o. viz též bytost.