Noe

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: Noe

autor: Černohous Josef    
       
předcházející heslo: Nódab        
následující heslo: Noemi

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. nóach, Odpočinutí; LXX, NZ: řec. nóe; Josephus Flavius: řec. nóchos; BKr: Noé. V Gn 5,29 je jméno vysvětleno pomocí slovesa n-ch-m, Utěší nás. LXX překládá ze slovesa n-w-ch, které zní podobně jako jméno a zn. Zjedná nám odpočinutí. Podle Gn 5,28-29 syn Lámechův. N. je hlavní postavou vyprávění o potopě (Gn 6-9). Výklad jména začleňuje vyprávění o potopě do celkové kompozice předvěku (Gn 1-11). Země byla kvůli Adamovi prokleta, hebr. '-r-r, (Gn 3,17), člověk má žít v trápení, od kterého má dát N. odpočinout (Gn 5,29). Vyprávění o potopě končí Božím příslibem, že už nebude proklínat, hebr. q-l-l, zemi (Gn 8,21). Bůh po potopě žehná N. a jeho synům (Gn 9,1-7) a uzavírá smlouvu s N. i se vším stvořením (Gn 9,8-17). Ze synů N. vzejdou národy země (Gn 10). N. je charakterizován jako spravedlivý a bezúhonný (Gn 6,9).

N. se často objevuje v biblické i mimobiblické literatuře. V 1Pa 1,4 a L 3,36 je součástí rodokmenů. Vyskytují se narážky na potopu. Izajáš připomíná Boží příslib, že vody Noeho už nikdy nezatopí zemi (Iz 54,9). Zdůrazňována je N. spravedlnost a víra. Ez 14,14.20 dává za příklad spravedlnosti N., Daniele a Joba; v Sír 44 se N. objevuje v seznamu opěvovaných předků od Enocha po Mojžíše; v 2Pt 2,5 je spravedlivý N. protikladem ke lživým učitelům. Dny Noeho (L 17,26 par; Mt 24,37-39) jsou vztaženy k příchodu Syna člověka. V pseudepigrafech N. figuruje např. v 1Hen 106n; Jub 4,28-10,17. Vyprávění o potopě se vyskytuje v mnoha kulturách. V sumerské verzi je hrdinou Ziusudra, v akkadské literatuře Utanapištim (epos o Gilgamešovi) a Atrachasis, v íránské Avestě je to Jima/Jama.