Mysl

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: mysl

autor: Pokorný Petr    
       
předcházející heslo: Mysie        
následující heslo: mysteria

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
vnitřní složka lidské osoby, která umožňuje rozhodování a ovlivňuje její postoje a celkové naladění, blízká rozumu, ne však s ním totožná.

V Kral. se český výraz m. používá pro překlad širší oblasti hebr. výrazů např. nefeš duše (Ž 13,3 ve své mysli; ČEP tu překládá u sebe) nebo rúach duch (Gn 41,8 jeho m. byla zkormoucena; ČEP tu má jen byl rozrušen), nejčastějším hebr. ekvivalentem je však lév srdce: 2Kr 6,11; Ž 66,18; 86,11 (např. zde Kral. překládají srdce, ČEP mysl); Jr 3,16, NZ řec. kardia srdce: Mk 6,52; 8,17 (zatvrzelá m.), Ř 1,21 (scestná m., která zná Boha, ale nevzdává mu čest); 1K 2,9 (co Bůh zaslibuje, přesahuje lidskou m.). Jiným podkladem je hebr. bíná vhled i m. ve vlastním smyslu (Ž 5,2), řec. nejčastěji synesis, zejména v dvojím přikázání lásky Mk 12,33 (milovat Boha celou m-í, v paralele Mt 22,37 je v řec. dianoia); o dianoia se v Ef 4,18 mluví v souvislosti se zatemnělou m-í. Jiné ekvivalenty jsou řec. núsL 24,45 (Ježíš otvírá mysl), noéma2K 4,4 (zaslepená = nevěřící m.); 2K 11,3 (pozor, aby m. neztratila nevinnost); řec. hleděl je v Žd 11,26 podle smyslu přeloženo jako upíral mysl (Mojžíš upíral svou m. k budoucí /Boží/ odplatě). ČEP tedy poněkud zúžil počet výrazů, které překládá českým slovem m., ale i tak vidíme, jak počet hebr. a řec. ekvivalentů naznačuje pestrost biblické antropologie. Jisté je, že srdce bylo především výrazem pro rozhodovací schopnost a schopnost úsudku, ne tolik pro cit. Stručně uvedené souvislosti, v nichž se překlad pomocí českého výrazu m. vyskytuje, mají naznačit i vnitřní zaměření biblické antropologie. Lidská mysl jako cenná výbava daná Stvořitelem, je zatemněna (zaslepena) hříchem jako odcizením a člověk tak ztrácí orientaci v životě. Nápravou není jen poučení, ale především odhalení vlastní Boží darované perspektivy, v jejímž úhlu vidění se svět a na život objevují ve správném vztahu. V. t. duše, vůle, srdce, antropologie biblická.