Líbit se
heslo: líbit se
autor: Cimala Peter
předcházející heslo: libertinismus
následující heslo: Libna
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
shledat něco nebo někoho dobrým, žádoucím. Tento stav opisuje hebr. i další semitské jazyky vazbou být dobrý či žádoucí/nalézt milost v něčích očích
, srv. Ex 15,26 (hebr. adj. j-š-r – správný), slov. j-t-b – (Gn 41,37; Est 2,9). Řec. slov. areskó, euaresteó a jejich odvozeniny znamenají: (za)líbit se, potěšit, získat přízeň, najít zalíbení, adj. příjemný, milý. Líbit se: lidu (2S 3,36), člověku (Jud 7,16), Hospodinu – Henoch se líbil Bohu
(Gn 5,24 podle LXX, srv. Žd 11,5). Modlitba žalmisty kéž se ti líbí Hospodine
(ČEP) v Ž 19,15; 119,108 vyjadřuje touhu po životě v souladu s Boží vůlí, srv. zalíbení.
V NZ může jít o mezilidský vztah, kdy se žena líbí jinému muži (Mk 6,22 par.), nebo o projev souhlasu (Sk 6,5), převládají však zmínky s teologickým významem týkající se životní orientace, priorit a rozhodování – jednotlivce (1K 7,32) nebo společenství věřících, např. při řešení sporu uvnitř první církve (Sk 6,2). Pavel zdůrazňuje, že jeho služba není vedena snahou líbit se lidem, nýbrž Bohu/Kristu (Ga 1,10; 1Te 2,4). Pojem řec. antrópoaresokoi – označuje ty, kteří usilují líbit se lidem (Ko 3,22; Ef 6,6). V pavlovských listech je položen důraz na to, že celý život křesťana má být Bohu-libý/milý
(Ř 8,8; 12,1), objevuje se jako součást pareneze a ukotvuje křesť. étos: žijte tak, abyste se líbili Bohu
(1Te 4,1) nebo zkoumejte, co se líbí Pánu
(Ef 5,10, srv. Ko 1,10; 1J 3,22). Mít zalíbení v sobě samém se projevuje sobectvím a odporuje Kristově příkladu, který neměl zalíbení sám v sobě (Ř 15,1-3; zde 3krát řec. areskó), nýbrž jednal pokorně v souladu s Boží vůlí (odkaz na Ž 69,10, srv. J 8,29). Lidský život je do značné míry určován tím, komu se snaží člověk nebo společenství (za)líbit. Zápas je veden o to, zda rozhodování a následné jednání bude primárně motivováno touhou líbit se okolí (lidem), sobě samému (čes. samo-libost), nebo Bohu. V. t. dobrý; etika.