Křídlo

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: křídlo

autor: Macek Ondřej    
       
předcházející heslo: křesťan        
následující heslo: křišťál

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. kánáf, řec. pteryx – většinou k letu užívané přední končetiny např. ptáků. Výraz je užíván i pro hmyz aj. Kromě popisu opeřenců (Jb 39,13) tvoří k. (perutě) základ metafor: ti, kdo doufají v Hospodina dostávají novou sílu = k. (Iz 40,31); stín Hospodinových k. poskytuje ochranu (Ž 17,8) i uzdravení (Mal 4,2); vítr jako by měl k. (Ž 18,11); stejně tak jitřní záře (Ž 139,9). K. má ovšem také bohatství, které rychle zmizí (Př 23,5). Žalmista popisuje svou nejhorší nouzi jako touhu uletět (Ž 55,6). K. jsou symbolem pro let, vytrvalost, statečnost, rychlost, ochranu (Rt 2,12), pohyb a především sílu (proto antické sochy a reliéfy zobrazují často zvířata i člověka s k.). Nejčastěji se mluví o k. orla (Zj 12,14), čápa (Za 5,9) a holubice (Ž 55,7). K. však mají na rozdíl od andělů také cherubové (1Kr 6,24) a apokalyptické bytosti (Ez 1,6; Da 7,5; Zj 9,5) – i zde zřejmě pro zvýraznění jejich síly, resp. moci. Homonymum: k. pláště (cíp, podolek, okraj) či šatů (1S 15,27; Rt 3,9; Za 8,23; Nu 15,38); k. (hebr. delet) dveří či bran (Sd 16,3; 1Kr 6,32).