Klatba, klatý

heslo: klatba, klatý

autor: Sláma Petr    
       
předcházející heslo: klanět se        
následující heslo: Klauda

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků termíny vyjadřující nedotknutelnost, vyjmutí z běžného používání, tabu. Hebrejský slovesný kořen ch-r-m nemá v řečtině jednoznačný ekvivalent, bývá překládán několika termíny (nejčastěji anathematizó, exolethreuó). V některých případech je označení takřka synonymní s hebr. kořenem q-d-š (být svatý, zasvětit; tuto významovou blízkost zmiňuje Lv 27,28). Slova bývá použito k označení toho, co bylo zasvěceno Hospodinu, případně kněžím. Negativní konotace slova k. plyne z výlučnosti tohoto zasvěcení; zasvěceného nesmí být použito k ničemu dalšímu. V příbězích tzv. Deuteronomistického díla vyjadřuje termín důležitý aspekt izraelského obsazování zaslíbené země a její správy, jímž je zákaz míšení se s původními obyvateli. Separatistický program těchto biblických látek, svým pojetím blízký modernímu pojetí infekční nemoci, vyžadující karanténní opatření, je patrně odpovědí starozákonních autorů na situaci exilu, života v kulturně pestrém prostředí a s tím spojeného nebezpečí asimilace. V tomto kontextu – zejména v knihách Joz, Sd a 1S – se vyprávějí příběhy o úplné likvidaci kenaanských měst i jejich obyvatel jako klatých. Jejich prototypem je líčení dobytí Jericha (Joz 6.18) i následující poučný příběh o Akánově kořisti, problematické právě tím, že jde o porušení ustanovení o klatbě (Joz 7). V jiných vrstvách SZ (2Pa 20,23), ale také např. v textu tzv. Méšovy stély (ř.17), nabývá sloveso ch-r-m v Hi významu vyhladit.