Hříšník

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: hříšník

autor: Balabán Milan    
       
předcházející heslo: hřích        
následující heslo: hřivna

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
ten, kdo hřeší (hřešit – hebr. ch-t-' , též rášá` – bezbožník, řec. hamartanó). Jde o člověka, který nejedná s Božím řádem a opouští sféru svatosti, nerespektuje Boží vůli a v pýše nebo lhostejnosti prosazuje na tomto světě své cíle a nechá se zneužívat zlem. Člověk je stvořený Boží tvor postižený mocí hříchu. H. postihuje člověka a jeho prostřednictvím i mimolidské stvoření, které je jako pod klatbou (Ř 8,19nn). Podle Ž 1 jsou hříšníci opakem spravedlivých (hebr. caddíqím), kteří se orientují na Boží Zákon (hebr. tórá). Hříšník přestupuje nejen kultické příkazy a normy, nýbrž i Boží pokyny mravní povahy (druhá tabule Desatera), nepodporuje vdovy a sirotky, jejichž otcem je sám Hospodin (Ž 68,6) – v tom spočívá čistá zbožnost (Jk 1,27). Podle NZ hříšník žije v odloučení od Boha a Krista (Ř 5,8.19) a nevěří jeho zaslíbením. Ježíš otvíral možnost společenství s Bohem i vyloženým hříšníkům (Mt 9,10n; L 5,30 aj). Ostatně i podle Zákona mají pokání činit všichni (Mt 22,9n). V. t. hřích, hřešit.