Dub

heslo: dub

autor: Kohoutová Blažena
autor: Pokorný Petr  
       
předcházející heslo: dualismus        
následující heslo: dudek

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků lat. quercus ithaburensis, výška až 25m, koruna v průměru až 20m, a q. callibrinus – na rozdíl od předchozího stále zelený. Srv. strom. V hebr. textu se užívá několik výrazů, které označují různé druhy dubu, ale i pistácií (lat. pistacia palaestina a pistacia atlantica). Záměny jsou zčásti dílem překladatelů, zčásti však již tradentů hebr. textu. ČEP se snažil obojí rozlišovat.

1. Dub: Slavné byly duby (ČEP dub; hebr. 'allón) v Bášanu v oblasti sv. Jordánu, z nichž byla vyrobena vesla Týrských lodí (Ez 27,6)a mluví se o nich i obrazně jako o něčem velikém, pevném a pyšném (Iz 2,13; Am 2,9).

Jako rozšířený a velký strom byl d. dobrým orientačním bodem v terénu. Stromy, zejména duby, byly v pohanské minulosti předmětem kultu a se stromy spojené příběhy praotců a dalších osob z dějin Izraele ukazují, jak Izrael usiloval o to, dát těmto místům nový význam spojením s kultem Hospodinovým. Podobný proces probíhal při pokřesťanštění Česka. ČEP překládá slovem božiště stromy duby, (hebr. 'élón), např. 1S 10,3, spojené již v nejstarší době Izraele se svědectvím o zjevení Hospodina (teofanie) a s jeho kultem (oltářem) jako bylo božiště Móre – Božiště orákulí (?) (Gn 12,6-7), nebo božiště Mamre (Gn 18,1, které se objevují v příbězích Abrahamových. Posvátný strom pláče (Gn 35,8), dub 'allón, byl místem hrobu Rebečiny chůvy Debóry. Posvátné duby se však stávaly i symbolem nežádoucího prorůstání pohanství do Izraele (Oz 4,13; ČEP dub, hebr. 'allón).

2. Pistácie (terebinty) – botanicky je od d. odlišná, ale často s ním zaměňovaná. Jejich plody, pistáciové oříšky, jsou zmíněny v Gn 43,11. V hebr. textu je pistácie většinou 'élá, ČEP překládá posvátný strom. Dle Sd 6,11-24 byl pod pistácií Gideon povolán za soudce Gedeón a v pistácii uvázl vlasy Abšalóm (2S 18,9).