Chronistické dílo
heslo: chronistické dílo
autor: Sláma Petr
předcházející heslo: christologie
následující heslo: chronologie
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
označení jednoho z několika velkých souborů dějepisných knih ve SZ. Název ch.d. vychází z Jeronýmova označení knih Paralipomenon jako kroniky, což odpovídá jejich hebrejskému divré ha-jámím. Otcem pojetí ch.d. jako jednolitého teologického díla zahrnujícího vedle 1-2Pa také knihy Ezdráš, Nehemjáš a 3. Ezdrášovu byl židovský, německy píšící badatel, Leopold Zunz (Gottesdienstliche Vorträge, Berlin, 1832). Podle něj toto dílo spojuje dobu od stvoření Adama přes období vlády davidovské dynastie až po konstituci poexilního společenství Druhého chrámu v Jeruzalémě. Otázka sourodosti 1-2Pa a knih Ezdráš a Nehemjáš je dnes předmětem diskuse.
K podobnostem mezi 1-2Pa a Ezd, Neh patří zájem o Jeruzalém, fungování chrámu a v něm o roli lévijců, ale také pozdní biblická hebrejština a konkrétní termíny, použité v obou celcích. Odlišné je naopak pojetí exilu (trest nebo nezbytná kvalifikace?), Davidovy dynastie (Ezd, Neh zcela ignoruje), či vztahu k prorokům (pro Ezd, Neh jsou uzavřenou kapitolou dějin).
Otevřenou otázkou je dnes také vztah ch.d. k deuteronomistickému dějepravnému dílu. Osnova vyprávění 1-2Pa je paralelní s 1S 31 – 2Kr 25, kompozicí líčící osudy davidovské dynastie. Obě zpracování tématu se nevyhýbají teologickému hodnocení. Zatímco pro deuteronomistickou redakci je pád chrámu pobídkou k individuálnímu i kolektivnímu pokání, směřuje ch.d. k legitimaci poexilních, s chrámem souvisejících, institucí.
Oproti dřívější představě o historické závislosti ch.d. na deuteronomistickém díle se spíše zdá, obě díla vycházejí z dnes nedostupné předlohy, jejíž některé detaily jsou v ch.d. uchovány lépe.