Bezbožník, bezbožný

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: bezbožník, bezbožný

autor: Balabán Milan
autor: Macek Ondřej  
       
předcházející heslo: Betsaida        
následující heslo: bezdětnost

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
odvozené tvary od hebr. rášá` (v ČEP v SZ svévolník, v kral. bezbožník), chánéf či také peša`, řec. především asebeia, asebés. Výraz rášá` vyznačuje opovážlivou drzost, troufalost , jíž se vyznačuje apokalyptický Zlokrál ve vizích Danielových (Da 11,36): svévolné konání, okázalá libovůle, sebezbožnění, exhibiční demonstrace síly, pošlapávání Božích lidí hledících k Hospodinovu nebi (Ž 14,4-6). Nejde tedy o ateismus v dnešním smyslu slova, jako spíš o zvrácenost. Hebr. kořen ch-n-p ještě více akcentuje nedostatek základních lidských citů, zvrhlost. Takovým chováním je porušována věčná smlouva (hebr. berít `ólám). Takový postoj bývá vyjadřován výrazy bloud (Iz 32,6), rouhač (Jb 8,13; Iz 10,6), svévolník (Ž 36,2). Je opakem ke spravedlivý a zbožný (Ž 1,4n). Vyskytuje se převážně v literatuře mudrosloví a v žalmech.

Bezbožník zapomíná na Boží Zákon (Ž 119,53), nestydí se mluvit o Bohu klamně (Ž 50,16). Žije podle svých vášní (Ju 18), nenávidí kázeň a poslušnost (Ž 50,17), milost zaměňuje s nezřízeností (Ju 4). Ubližuje chudým, poníženým, číhá na spravedlivého (Ž 37), špatně jedná i se zvířaty (Př 12,10). Jeho cesta je často úspěšná (Jr 12,2), dokonce se zdá, že jeho úděl je stejný jako úděl spravedlivého (Kaz 9,2). Bůh ho však usmrtí dechem svých úst (Iz 11,4), na soudu neobstojí (Ž 1,5), Sodoma a Gomora by mu měly být výstrahou (2Pt 2,6). Obrátí-li se však, opustí-li svou cestu, Bůh se nad ním slituje (Iz 55,7); smrt svévolníků není žádaná, mají být varováni (Ez 33,11). Ježíšův příklon zakoušejí právě bezbožníci (Mk 2,17; L 15,7), Kristus zemřel za bezbožné (Ř 5,6).