Barnabáš

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: Barnabáš

autor: Pokorný Petr    
       
předcházející heslo: Barjezus        
následující heslo: Barnabášův list

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
řec. barnabas. Semitské jm. blíže neznámého původního významu, zde přízvisko chápané jako syn útěchy, pod kterým byl v církvi znám Josef z Kypru (Sk 4,36), levita, člen a vůdčí postava křesťanské obce v Jeruzalémě, který jí daroval svůj majetek. Původně Pavlův patron v církvi, který jej uvedl mezi apoštoly v Jeruzalémě (Sk 9,27), později jej přivedl z Tarsu do Antiochie na Órontu (Sk 11,25), spolu s ním byl Pavel (pořadí B. – Saul, či B. – Pavel: Sk 11,30; 13,4.7; 14,12; 15,12.25) vyslán, aby v Jeruzalémě odevzdal sbírku pro tamní chudé (Sk 11,30) a poté určen pro misii mezi pohany (Sk 13,2). Postupně se však do popředí dostává Pavel (Sk 13,43.46.50; srv. 1K 9,6). Pavel svou autoritu odvodil od svého povolání k apoštolství a opřel o vědomí, že jeho požadavek misie mezi pohany, která není vázána dalšími podmínkami, musí mít přednost před koncepcí B., který se zřejmě držel Apoštolského dekretu a Pavla zklamal svým chování při konfliktu o stolování s pohany v Antiochii (Ga 2,13). Podle Sk 15,36-40 se Pavel a B. rozešli kvůli sporu o Jana Marka, kterého chtěl B. vzít s sebou na další misijní cestu, ale skutečným důvodem byl zřejmě rozdíl v pojetí víry a potomstva Abrahamova (ospravedlnění). B. potom působil na Kypru. S jménem B. byl spojen anonymní traktát z počátku 2. st. Barnabášův list.