Žalmy Šalomounovy

heslo: Žalmy Šalomounovy

autor: Mrázek Jiří    
       
předcházející heslo: Žalmy        
následující heslo: žalobce, žaloba

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků židovský spis z 1. st. př. Kr. Podle syntaxe lze soudit, že byl původně napsán hebrejsky nebo aramejsky, dochoval se však pouze v řeckém a syrském překladu. Byl zařazen do Septuaginty, avšak nikoli do Vulgáty, zřejmě proto jej Tridentský koncil nezahrnul mezi knihy deuterokanonické.

Spis formálně navazuje na starozákonní žalmovou tradici, byť už nepřipisuje své žalmy králi Davidovi, nýbrž Šalomounovi, který je vzorovým autorem literatury mudroslovné. Obsahově reaguje na události roku 63 př. Kr., kdy Pompeius využil sporů ve vládnoucí hasmoneovské rodině, vojensky obsadil Jeruzalém, a při této příležitosti sám vstoupil do nejsvětější svatyně Chrámu, kam jinak vstupoval jenom jednou ročně velekněz. Autor interpretuje pohnuté dobové události jako důsledek hříchu (např 1,6-8; 2,11-13 aj.) a přijímá je jako spravedlivý Boží trest (2,10.18 aj), současně však vyjadřuje naději na Boží pomoc a vysvobození. Poslední dva žalmy (17 a 18) jsou významným dokladem pro očekávání davidovského mesiáše, který má vyčistit Jeruzalém od pohanů i domácích svévolníků a nastolit spravedlivou vládu.