Šíp

heslo: šíp

autor: Slabý Jindřich    
       
předcházející heslo: Šineár        
následující heslo: Šíšak

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků a luk byly ve starověku jednou z hlavních zbraní, jež umožňovala zabíjet na dálku v boji či na lovu; v SZ je o nich často pojednáváno. Podle Gn 27,3 šel Ezau s toulcem a lukem na lov. Také v Iz 7,24 patří šípy k lovecké výstroji. Hlavně však luk a šípy sloužily jako výzbroj válečná. Egypťané a Asyřané byli známí jako dobří lučištníci; v Izraeli se tímto uměním vyznačoval zvl. kmen Benjamín (1Pa 8,40; 12,2; 2Pa 14,7; 17,17). Šípy se vyráběly z rákosu nebo ze dřeva, hroty byly ponejvíce ze železa nebo mědi, opatřené často zpětnými háčky. Ptačí pera na tupém konci šípu zabraňovala převracení šípu během letu. Hroty bývaly také obalovány pryskyřicí nebo konopím smočeným v oleji a po jejich zapálení byly hořící šípy vystřelovány do nepřátelského ležení (Ž 7,14; 76,4; Ef 6,16). Z Jb 6,4 vyplývá, že byly známy i otrávené šípy.