Apokalyptická řeč

heslo: apokalyptická řeč

autor: Lukeš Jiří    

předcházející odkazové heslo: Apokalypsa Janova      
předcházející heslo: Apellés        
následující heslo: apokalyptika

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků je v NZ reprezentována knihou Zjevení Janovo. Evangelia a Sk však apokalyptický jazyk užívají když hovoří o soudu a vzkříšení či o království Božím a Synu člověka. Apokalyptická řeč byla ve starověkém světě užívána, když bylo třeba sdělit pohled na současný svět viděný ve světle budoucího či už nastávajícího Božího zásahu. Synoptická evangelia prezentují Ježíše žijícího do velké míry v apokalyptickém obrazu světa, avšak obsahují jen několik apokalyptických pasáží. Apokalyptický jazyk je bohatě symbolický a někdy nabízí silné hyperbolické obrazy. Je nepřiměřené snadno identifikovat apokalyptické symboly se specifickými událostmi, protože to redukuje expresivní sílu symbolů. Apokalyptický jazyk může být interpretován v rozdílných hladinách významu, neboť má za cíl předvídat realitu, která převyšuje naše představy. S apokalyptickým jazykem souvisí vyhlášení svatého zákona, výroky hodnotící současnost ve světle Božího soudu, či proroctví konce času, což jsou formy běžné i ve SZ /LXX/ a mají svá obsahová, gramatická, stylistická i rétorická specifika (Mk 13 a par.; Mt 12,40; 13,40-41; L 11,30; 17,24; 17,26; 17,28.30; 1Te 4,13-18; 2Te 2,1-12; 1K 15,20-28).

Zjevení Janovo, jediný zástupce apokalyptické literatury v NZ, má kromě rysů apokalypsy i rysy epištoly (preskript a závěrečný pozdrav). Autor se považuje za písaře sedmi listů církvím, jejichž obsahem je zjevení. V jeho struktuře lze rozeznat chiasmus, jehož centrální část (Zj 10,1-15,4) vyjadřuje základní funkci knihy – prorockou interpretaci situace křesťanské komunity. Spolu s evangelii a Sk má Zj narativní podobu.