Židovství
heslo: židovství
autor: Lyčka Milan
předcházející heslo: židovsky
následující heslo: Židům, epištola
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
(hebr. jahadut), resp. judaismus; označuje náboženství, způsob myšlení a života Židů. Hebr. abstraktum jahadut se objevuje až ve středověku a rozšíření došlo až v moderní době. SZ používá výrazy hebrejský, Hebrejci (ivri, ivrim) nebo teologičtější termín Izrael, Izraelci (Jisrael, bne Jisrael). Jméno jehudi je zpočátku označením pouze příslušníků kmene Juda, po zániku sev. království Izrael se postupně stávalo jménem, označujícím všechny potomky Jákobovy. Ž. znamená tělesnou a duchovní příslušnost k národní a náb. tradici, jejímž nejběžnějším označením je Tóra. Věrnost Tóře (podle rabínské interpretace se Tóra skládá ze dvou Tór: psané /Bible/ a ústní /výklady izraelských učenců/; obě mají božskou autoritu a jsou si rovnocenné) je v antice a středověku podstatou ž. Dodržování nařízení Tóry znamená rovněž zachování věrnosti smlouvě, uzavřené mezi Hospodinem a lidem Izraele. Talmud vychází z tradičního pojetí 613 přikázání (micvot) jako základu ž. (halacha:), ve středověku pokusy o ff. vymezení (Maimonides: 13 článků víry). V moderní době snaha definovat podstatu ž. historicky (reformní ž.), případně kulturně (rekonstrukcionismus). Z náb. hlediska vykazuje ž. několik podstatných rysů: etický monotheismus, universalismus a partikularismus pojetí Boha (Stvořitel a Pán světa a zároveň Bůh Izraele, vyvoleného národa), mesianismus (eschatologická vize mesiášské doby a příchodu nového světa-věku), dodržování specifických obřadních přikázání: svěcení soboty (šabat), svátků, obřízka mužů, dietetické předpisy (kašrut) aj., a přísných pravidel společenského chování: oddělenost Izraele – zákaz smíšených manželství, důraz na sociální spravedlnost, vztah k nežidům, podpora Židů ve Svaté zemi (jišuv), v moderní době Státu Izrael aj. Ž. moderní doby se podle vztahu k tradici dělí zhruba na ortodoxní (tradiční), konzervativní a reformní; zvláštním fenoménem je sekulární ž.