Vřed

heslo: vřed

autor: Tydlitátová Věra    
       
předcházející heslo: vrchní pokoj        
následující heslo: vstát

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků hebr. š^echín, řec. helkos. Nemoci různého druhu byly ve starověku přičítány zejména působení démonů, v Bibli jsou často chápány jako Boží trest nebo zkouška, která má prokázat pevnost víry nebo vyjevit Boží milosrdenství. Pojem vřed zřejmě zahrnuje celou řadu onemocnění, která dnes jen těžko přesně určíme. Mohlo jít v nejhorším případě o malomocenství, ale také o různá parazitická onemocnění nebo jiné choroby provázené kožními změnami. Pro svou obtížnost a nápadnost byly vředy různého druhu obávanou demonstrací duchovní bídy. Jsou uváděny jako šestá egyptská rána (Ex 9,8-11) a jako jedna z ran ve Zjevení (Zj 16,2). Také Pelištejci, kteří se zmocnili Boží schrány byli za trest stiženi vředy (1S 5,1-12).

Vředy stejně jako mnohé jiné nemoci činily člověka rituálně nečistým a jejich léčba spadala pod kontrolu kněží (Lv 13), kdy bylo důležité odlišit nevyléčitelné malomocenství od jiných kožních nemocí, po jejichž vyléčení byl člověk opět prohlášen za čistého. Postižení museli dodržovat přísná karanténní opatření, což je prakticky vylučovalo z obce.

Král Chizkijáš onemocněl smrtelnou nemocí, která se projevovala nějakým vředem. Prorok Izajáš léčil krále tak, že přikládal na vřed fíkový koláč, což je účinný prostředek dosud užívaný v lidovém léčitelství, ale současně zvěstoval králi Hospodinovo slitování a uzdravení (2Kr 20,7, Iz 38,21).

V NZ je vředy stižen Lazar (L 16,20n). Jeho nemoc je obrazem krajní bídy a izolace, jen psi lízali jeho rány, což může být ironický odkaz na soucit zvířat oproti lhostejnosti lidí, ale také to může znamenat, že Lazar už klesl až mezi nečisté tvory, jejichž dotěrnosti se nemohl bránit.