Šemajáš

Z Encyklopedický biblický slovník
Verze z 16. 2. 2023, 00:00, kterou vytvořil ebs>Moravec
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: Šemajáš

autor: Slabý Jindřich    
       
předcházející heslo: šemá Jisráel        
následující heslo: Šemarjáš

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. šema`e, šema`ejáhú kral. Semaiáš; m. teoforní jm. – Hospodin (vy) slyšel.

1. Muž z pokolení Šimeón (1Pa 4,37).

2. Rúbenovec, syn Jóelův (1Pa 5,4). Šema, syn Jóelův (v. 8), je s předešlým asi totožný.

3. Levita a předák rodiny Elísáfanovců v době Davidově. Byl při přenesení schrány do Jeruzaléma (1Pa 15,8.11.12).

4. Syn Netaneelův, levita a písař v době Davidově (1Pa 24,6).

5. Prvorozený syn Obéd-edómův, levita z oddílu pověřeného strážní službou v chrámě (1Pa 26,4.6n).

6. Prorok, který odvrátil judského krále Rechabeáma od záměru podrobit si vojenským tažením deset izraelských kmenů, které odpadly od davidovské dynastie (1Kr 12,22-24; 2Pa 11,2-4). Vystoupil ještě jednou při vpádu faraóna Šíšaka (2Pa 12,5-8) a sepsal Rechabeámovy příběhy (v. 15).

7. Jeden z levijců, které vyslal judský král Jóšafat, aby vyučovali lid Zákonu (2Pa 17,8).

8. Levijec z rodu Jedútúnovců v době judského krále Chizkijáše podporoval reformy (2Pa 29,14n).

9. Jiný levijec v době Chizkijášově (2Pa 31,15n).

10. Předák lévijců v době Jóšijášově (2Pa 35,9).

11. Otec proroka Úrijáše z Kirjat-jearímu, současník Jeremjášův (Jr 26,20).

12. Otec Delajáše, vysokého úředníka krále Jójakíma (Jr 36,12).

13. Š. Nechelamský – lživý prorok v době Jeremjášově. Napsal z exilu dopisy jeruzalémskému lidu a kněžím, aby je pohnul k zákroku proti Jeremjášovi. Jeremjáš mu na to ohlásil Hospodinův soud (Jr 29,24-32).

14. Kněz, který se vrátil se Zerubábelem z exilu (Neh 10,9; 12,6). Představitelé jeho rodu sloužili jako kněží za velekněze Jójakíma (v. 18).

15. Představitel čeledi Adoníkamovců, který se vrátil s Ezdrášem z exilu (Ezd 8,13).

16. Jeden z mužů, které Ezdráš poslal k Idovi do Kasifji, aby získal sluhy pro chrám v Jeruzalémě (Ezd 8,16-17).

17. Kněz (Ezd 10,21) a Izraelec (v. 31), kteří propustili po návratu z exilu své pohanské ženy.

18. Syn Šekanjášův z potomstva Zerubábelova (1Pa 3,22).

19. Syn Šekanjášův, v době Nehemjášově strážce Východní brány chrámu (Neh 3,29).

20. Levita z čeledi Merarího v době Nehemjášově (1Pa 9,14; Neh 11,15).

21. Syn Delajášův, lživý prorok, který měl z pověření Tóbijáše a Sanbalata nahnat Nehemjášovi strach (Neh 6,10-13).

22. Kněz, který v době Nehemjášově podepsal závazek, že bude žít podle Zákona (Neh 10,9).

23. Na posvěcení jeruzalémských hradeb se podíleli 4 muži jménem Šemajáš: judský velmož (Neh 12,34), levita z čeledi Asafovy (Neh 12,35), jiný levita (Neh 12,36) a kněz (Neh 12,42).