Svatyně
heslo: svatyně
autor: Horák Ladislav
předcházející heslo: svatý
následující heslo: svázat
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
Kultovní místo, v kontextu starověkých západosemitských náb. obvykle nekryté, s jedním nebo několika posvátnými kameny, případně posvátnými sloupy a posvátnými kůly, většinou s nádrží na vodu nebo blízko pramene, někdy i s oltářem a malou budovou sloužící za příbytek božstva, jemuž byla svatyně zasvěcena. O chrámu v Kenaanu se mluví jen zřídka, většinou prostě o domu toho kterého boha – tak v Šekemu (Sd 9,27) – dům boha smlouvy Baala (Sd 9,4 46). V Šekemu byla zřejmě prastará tradicesmlouvy (Joz 24,1), na niž navazuje Izrael už od Abrama (Gn 12,6n ), ale ne vždycky tam uctívali jen Hospodina (Sd 8,33). Často ztotožňovali Baala s Hospodinem či Hospodina s Baalem. Izrael mnohé kenaanské svatyně převzal a přeznačil je pro službu Hospodinu a pak už se o nich nemluví jako o svatyních. Jinak se ve SZ o svatyních pohanů mluví jen v Iz (16,12) o svatyni Moábově v těsné blízkosti s jeho posvátným návrším. I když má Izrael víc svatyní a proroci mu to vytýkají, především Izraeli severnímu, většinou se mluví o svatyni jediné – Hospodinově, jen Ž 73,17 v množném čísle. Svatyní je nejprve přenosný stan setkávání (Nu 10,21), pak je to i svatyně v Šekemu s posvátným stromem, kde Jozue uzavřel smlouvu o výlučném uctívání Hospodina (Joz 24,26) a pak je to svatyně domu Hospodinova (Jr 51,51), tedy Jeruzalémský chrám (Ez 45,3) – někdy celý chrámový okrsek, případně okrsek kolem stanu setkávání (Lv 12,4), nebo jen přední část stanu setkávání či chrámu (Ez 23,39). Epištola Židům rozumí svatyní přední část stanu a chrámu, která byla přístupná kněžím (kap. 9 a 10).