Radost, radovat se

Z Encyklopedický biblický slovník
Verze z 16. 2. 2023, 00:00, kterou vytvořil ebs>Moravec
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: radost, radovat se

autor: Žilka Ladislav    
       
předcházející heslo: rádce
následující odkazové heslo: Rafael      
následující heslo: Ragau

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. simchá, s-m-ch, příbuzné kořeny g-j-l, r-n-n, s-w-s; '-l-z; řec. chara, chairó, příbuzná slovesa eufrainó, agallió; č. též jásat, plesat. Kladná emocionální reakce člověka na dosažené dobro, opak zármutku.

1. Ve SZ má většinou nápadné vnější projevy: výskot, tleskání, zpěv a tanec. Jejím kontextem bývá slavení, proto k ní patří též sváteční šaty, zpěv, hostina, pomazání olejem apod. Důvodem mohou být šťastné životní události a přirozené hodnoty (narození dítěte, obřízka, svatba, vítězství v boji, úroda veselí, ale to vše je vnímáno jako dary Boha, nejhlubšího zdroje lidské r.; proto má r. své místo zejména ve svátcích, které připomínají Hospodinovu přízeň Izraeli (Dt 12,6-7; 16,11nn; 1S 18,6; 1Kr 39n; 2Pa 29,30; Est 8,17; aj.)

Významné místo má radost v knize žalmů. Hospodin je vrcholem a pramen radosti (Ž 16,11; 43,4), r. je spojena se správnou cestou k Bohu (Ž 51,14). S radostí jsou spojeny různé atributy Božího díla: soud (Ž 48,12), Hospodinovo panování (Ž 97) aj. U Izajáše je r. spojena se spásou (Iz 49,13; 61,10).

V prorockých knihách je zaznamenáno, že sám Hospodin se bude radovat ze svého lidu (Iz 62,5; Sf 3,17).

2. NZ je celý prodchnutý r. ze spásy uskutečněné v Ježíši Kristu (evangelium – radostná zvěst), r. se zvěstuje především chudým a trpícím (Kázání na hoře), provází Ježíšův vstup do Jeruzaléma (Mk 11,9n; L 19,37n) i jeho vzkříšení (Mt 28,8; L 24,41). Vyvěrá z vnitřního spojení křesťanů s Kristem i mezi sebou navzájem.

Apoštol Pavel používal výraz chara, když zdůrazňoval, že Tesaloničtí jsou jeho radostí (1Te 2,19); když říkal, že radost provází utrpení, chudobu aj. (Ko 1,24; 2K 6,10; srv. Žd 10,34). Radost je ovocem Ducha, směřujícím k naplnění v eschatologické blaženosti (Ga 5,22).

L a Sk: Radost provází Ježíšovo narození (L 1,47; 2,10) V L 2,10 zvěstuje anděl při Ježíšově narození: Nebojte se, hle, zvěstuji vám velkou radost, která bude pro všechen lid (srv. L 1,47) a r. je darována učedníkům spolu s Duchem svatým (Sk 13,52); r. provází dílo činěné v Ježíšovu jménu (Sk 8,7n); r. provázela dílo Pavla a Barabáše cestou do Jeruzaléma (Sk 15,3).

V Janově evangeliu předává Ježíš svým žákům radost, která plyne s jeho spojení s Bohem jako nebeským Otcem (J 15,11) a která proměňuje v r. lidský zármutek (J 16,20.24).

Ve SZ i v NZ je radost znamením Božího lidu (Neh 8,10; Sk 2,46; 1Pt 1,8); r. Na konci časů je den svatby Beránkovy spojen s radostí (Zj 19,7).

Radost.