Odplata

heslo: odplata

autor: Roskovec Jan    
       
předcházející heslo: odpírat        
následující heslo: odpočinout, odpočinutí

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků hebr. š-l-m, ř. (ant)apodidómi. Sz a odtud i nz koncept odplaty vychází z (převážně právní) představy rovnováhy kterou je třeba udržovat mezi lidským jednáním a jeho důsledky. Podle této představy každá akce (čin) vytváří jisté očekávání, které je záhodno naplnit, a tak obnovit pomyslnou rovnováhu. Lze tu rozlišit čtyři typy takových situací. (a) Poškození či újma vyžaduje náhradu – např. Ex 21,35-36 (a další případy popsané v Ex 21-22). (b) Přestoupení, provinění vyžaduje negativní o., tedy trest – např. Dt 32,41; Ž 137,8n; v Dt 32,35 je o. uvedena ve dvojici s pomstou: tento termín je možno chápat jako speciální označení negativní o. (c) Dobrý, prospěšný čin vytváří očekávání pozitivní o., odměny – např. 1S 24,20; Rt 2,12. (d) Závazek vzniklý slibem či přísahou má být splněn – např. Dt 23,22; Ž 22,26; 50,14; Iz 19,21. Hebrejský SZ ve všech těchto případech užívá termínu š-l-m, český termín odplata, odplácet bývá užíván v případech (b) a (c).

V NZ vystupuje výrazně do popředí, že nositelem o. je Bůh sám, neboť jen on je schopen dobře rozlišit, co je třeba odměnit a co trestat: Mt 16,27; Ř 2,6; Mt 6,4.6.18; 2Te 1,6; 2Tm 4,14; Žd 11,26. Pavel v Ř 12,19 cituje Dt 32,35 právě s tímto důrazem (sr. však Žd 10,30).