Moc

Z Encyklopedický biblický slovník
Verze z 16. 2. 2023, 00:00, kterou vytvořil ebs>Moravec
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: moc

autor: Čapek Filip
autor: Pokorný Petr  

předcházející odkazové heslo: Moábská stéla      
předcházející heslo: Moáb        
následující heslo: mocnost

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
síla, která plyne z nadřazeného postavení. Zásadně je proto mocný Bůh: Ex 9,16 a na mnoha dalších místech je podkladem hebr. kóach – řec. většinou ischys; hebr. chajil – řec. většinou dynamis, či hebr. `óz – nejčastěji řec. kratos. Užívá se o Boží moci 1Pa 16,11 nebo Ž 105,4) i o moci lidem propůjčené – Ž 86,16). Ve výpravných knihách SZ je její užívání úzce spjato s věrností Bohu. Tím se stává teologickým kritériem pro panování izraelských a judských králů. To je patrné zejména na srovnání pádu bezbožného Jarobeáma a vzestupu zbožného krále Ásy (2Pa 13;14), podobně je tomu i u proroků. Viz např. zápas Baalových proroků s Elijášem (1Kr 18).

Ojediněle v ČEP překlad výrazu ruka (Lábanova, Gn 31,29; faraónova, Gn 41,35).

V NZ – L 1,35 o m. Boží sestupující na Ježíše (řec. dynamis), pod. jako v Ř 1,16 o evangeliu – moci k záchraně (spasení) člověka. Zato ve Sk 8,10 označuje dynamis podvodnou moc Šimona ze Samaří. Poddat se moci hříchu vede ke zlému konci, protože hřích dává jako mzdu smrt (Ř 6,14-23). Základním projevem Boží m. (dynamis) je Kristovo vzkříšení (Fp 3,10). Častěji se však v NZ mluví o Boží moci jako o jeho řec. exúsia. To je pojem, který zdůrazňuje více pravomoc, oprávnění, ne vždy bezprostřední výkon moci: Mt 21,23 (otázka po povaze Ježíšovy m.), J 1,12 (m. být Božími dětmi); Zj 2,26 (moc nad národy). Pravomoc Ježíšova je v Mk 1,22.27 par. předmětem jeho sporu s farizeji (L 5,17-28 par), na němž evangelisté deklarují, že Kristus jednak sám touto vlastností disponuje, jednak ji dále jako charisma předává učedníkům, aby vymítali zlé duchy (Mk 3,15), léčili (L 9,1) a pak také již jako apoštolové svědčili o jeho vzkříšení (srv. Sk 4,33).