Lítost, litovat

heslo: lítost, litovat

autor: Sláma Petr    

předcházející odkazové heslo: Lithostrótos      
předcházející heslo: literární úvod
následující odkazové heslo: litovat      
následující heslo: liturgie

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků emoce vyvolaná nežádoucím stavem milovaného předmětu, volajícím po změně. SZ tuto emoci nejčastěji vyjadřuje hebr. slovesem n-ch-m, jež ale podle kontextu může znamenat buď být při někom, potěšit jej (řec. parakaló), slitovat se (řec. eleó), ale také litovat učiněného rozhodnutí a měnit ho (řec. metanoó; patří k shrnutí Ježíšovy zvěsti: Čiňte pokání Mk 1,15par; viz pokání ). Jiným hebr. termínem pro lítost je sloveso r-ch-m, odvozené od slova rechem, mateřské lůno. Patří ke svérázu biblické teologie, že lítost na všech významových rovinách projevuje jak člověk, tak Bůh (viz Gn 6,7; Ex 32,14; 1S 15,35 – Hospodin litoval; srv. Nu 23,19; 1S 15,29 – Hospodin nelituje; Jon 4 – Hospodin se slitoval nad Niniveaj.). Hospodin tedy nemění svou povahu ani svou spravedlnost, ale reaguje na změnu lidských rozhodnutí, jedná s lidmi osobně, ne jako zákon či zákonitost.

Ježíš, který lidem odhalil Boží vůli, projevil lítost nad hladovými (Mk 8,2 par.). I l. nepřátel nad zajatými Izraelci chápe žalmista jako ohlas slitování Božího (Ž 106,46; srv. 1Kr 8,50).

V. t. slitování, slitovat se.