Lékař

heslo: lékař

autor: Dušek Jan    
       
předcházející heslo: lék        
následující heslo: lekat se

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků hebr. rófé', řec. iatros; SZ proroci mohli mít pověst léčitelů, a na ně se občas lidé obraceli v případě nemoci (1Kr 13,6; 17,17n; 2Kr 2,19n; 4,18-37; 5,3), protože byli mužové Boží a Hospodin je pánem nemoci a uzdravení (Ex 9,15; 15,26; Dt 32,39; 2Kr 20,1nn; Oz 11,3; Ž 103,3; 147,3). I když jsou l. někdy kritizováni (Jb 13,4), l. ve starém Izraeli existovali (srv. Jr 8,22) a zvláště králové se na ně obraceli (2Pa 16,12).

V době helénistické se lékařství pravděpodobně rozvinulo, a Sír 38,1-15 vysvětluje zdánlivou kontradikci mezi Božím působením a lidskou léčbou: Bůh stvořil lékaře (v. 1), dal mu schopnost léčit (v. 2.6); nechává růst léčivé byliny (v. 4) a lékař uctívá Hospodina (v. 14).

Ježíš, stejně jako proroci, léčí (L 4,18), ale lékařem je pouze ve smyslu metaforickém (Mk 2,17 par.), a cituje přísloví lékaři, uzdrav sám sebe (L 4,23), čímž vyjadřuje jistou skepsi vůči lékařství (srv. L 8,43). V prvotní církvi byl dar uzdravovat, možná medicínská praxe, považován za charisma, kterým je třeba posloužit společenství (1K 12,28.30). Podle Ko 4,14 a podle tradice byl Lukáš lékařem. V. t. léčit.