Kritika tradice

heslo: kritika tradice

autor: Čapek Filip
autor: Pokorný Petr  

předcházející odkazové heslo: kritika textová      
předcházející heslo: kritika redakce
následující odkazové heslo: krkavec      
následující heslo: kropenka

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků jedna z metod historické kritiky, která hledá prameny literárních textů, které sahají až k ústní tradici. Zkoumá její zákonitosti, její vztah k dějinám a určuje její jednotlivé bloky. K. t. přejímá základní poznatky a některé metodiky folkloristiky a zejména si všímá role tradovaných látek v kultu – při bohoslužbách a v katechezi. Kritikou tradice se začala programově zabývat kritika formy (škola dějin formy).

K. t. navazuje na práci H. Gunkela a jeho analýzu předliterárních forem sz. látek. Velký důraz je kladen na analýzu tzv. dějinných podání (von Rad) a hledání spojujících linií mezi nimi. Tak se např. vznik Pentateuchu vykládá jako spojení původně samostatných výpravných bloků, jež byly na vyšší skladebné úrovní tematicky seřazeny v jeden celek. V českém prostředí patří mezi význačné stoupence k. t. S. C. Daněk, který věnoval zvláštní pozornost teologickému zaměření jednotlivých tradic.

Pro SZ platí, že spojnicí jednotlivých tradic, jež disciplína sleduje, je tradiční proces v jeho předliterární podobě. V NZ, který vznikl v nesrovnatelně kratší době, se setkáváme nanejvýš se dvěma vrstvami tradice a jejich vztah k událostem, na nichž text zakládá svou autoritu, je snáze zjistitelný. Problémem k. t. je vztah svědectví o neopakovatelných událostech (referenční funkce) k opakovaným liturgickým úkonům a výrokům. Jde o problém, který k. t. přesahuje a do jeho řešení je třeba na jedné straně zapojit historickou kritiku, na druhé teologickou (filozofickou) úvahu a roli svědectví.

Sledování tradice ve smyslu působení textu na současného čtenáře, je třeba od k. t. odlišit. Nejde o bibl. disciplinu v bezprostředním smyslu.