Holub, holubice

heslo: holub, holubice

autor: Lukeš Jiří
autor: Moravec Jan  
       
předcházející heslo: Holofernés        
následující heslo: homologúmena

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků hebr. jóná, řec. peristera. Pták z řádu měkkozobých (columbiformes), čeledi holubovitých (columbidae). Jedná se o ptáky zaobleného těla s širokou hrudí a silnými prsními svaly. Dokáží létat rychle i na velké vdálenosti. Živí se hlavně rostlinnou stravou. Divokým předkem zdomácnělých holubů je h. skalní (columba livia), jehož domestikace je velmi starého data a který se pravděpodobně vyskytoval také v Palestině (Pís 2,14; Jr 48,28). Zmínky z Egypta o domácích h. pocházejí již ze 4. eg. dynastie, tedy někdy kolem r. 3000 let př. n. l. a v Orientu byl h. uctíván jako posvátný pták. H. byl v Izraeli obětním ptákem (Lv 1,14; 5,7.11; 12,6.8; 15,14), což zmiňuje i NZ (L 2,24; Mk 11,15; J 2,16). V řadě textů jsou na příměru h. prezentovány určité vlastnosti, např. lkaní (Iz 38,14; Na 2,7), bezelstnost (Mt 10,16), ale také hloupost (Oz 7,11).

Významnou roli má h. v Gn 8,8-12. Holubice vznášející se nad vodami potopy, které byly vlastně odpoutanými vodami původního chaosu, asociuje Ducha Božího v téže roli v Gn 1,2. Pravděpodobně proto byl Duch Boží symbolizován už v nz. době holubicí: Mt 3,16; Mk 1,10; L 3,22; J 1,32.