Cesta

Z Encyklopedický biblický slovník
Verze z 28. 3. 2023, 12:19, kterou vytvořil Moravec (diskuse | příspěvky) (naimportována 1 revize)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: cesta

autor: Mrázek Jiří    
       
předcházející heslo: Cesarea Přímořská        
následující heslo: cihla

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. derech, řec. hodos. Komunikace (1) i pohyb po ní, výprava (2), významná metafora (3).

1. Komunikace byly v biblické době prašné nebo kamenité, jen některé městské ulice a římské silnice byly dlážděné. Apoštol Pavel byl z přístavu Puteoli u Neapole eskortován do Říma (asi 200 km) po souši po silnících Via Campana a Via Appia.

2. Ježíš a jeho žáci i první křesťané hodně cestovali (a psali dopisy). Chtěli zůstat ve spojení, a to i tehdy, když se jejich společenství šířilo daleko do světa. Ježíšovo vystoupení pojal evangelista Marek jako c. z Galileje do Jeruzaléma. V Lukášově evangeliu je jeho c. do Jeruzaléma samostatnou částí spisu (L 9,51-19,27), který zahrnuje látku z jiných zdrojů nežli je Mk. V knize Skutků se mluví o několika c. apoštola Pavla, tradičně se počítají tři. Do toho se nezahrnuje c. do Říma, kam byl Pavel dopraven jako vězeň.

3.1 C. je častá biblická metafora. Buď bývá obrazem života vůbec (životní c.) nebo způsobu, jakým člověk žije. Ve SZ se často mluví o chození po c. Hospodinově, popř. o chození v jeho Zákoně (Gn 18,19; Ž 18,22; 37,34; 119,32; 128,1 aj.). Žalmista prosí Hospodina, aby mu ukázal své c., naučil ho chodit po svých c., popř. ho chválí za to, že ukazuje hřísným c. (Ž 25,4.8n; 27,11; 86,11; 143,8 aj.). Právě tak mluví i o tom, že Bůh zna naše c. (Ž 1,6; 139,3; Jb 23,10).

3.2 V NZ mluví Ježíš v Mt 7,13n o široké a úzké c. (obraz známý již z řecké filozofie), kdy úzká c. je obtížnější, ale vede k životu. Učednictví je pak v synoptických evangeliích narativně znázorněno jako následování, jako c. za Ježíšem. Janovo evangelium tento motiv zpracovalo tak, že Ježíš sám sebe nazývá cestou (J 14,6).

3.3 Ve Sk je křesťanství charakterizováno jako c. (Sk 9,2; 18,25; 19,9.23; 22,4.14) ve smyslu směru, učení nebo strany, jak to bylo užíváno v tehdejší řečtině (ČEP proto překládá směr nebo učení).

Ať už je c. užita jako metafora pro život obecně, pro způsob života nebo pro označení křesťanů, vždy je v tom obsažen dynamický prvek: cestování je pohyb od někud někam, k cíli, který má smysl.