Úd

Z Encyklopedický biblický slovník
Verze z 16. 2. 2023, 00:00, kterou vytvořil ebs>Moravec
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: úd

autor: Pokorný Petr    
       
předcházející heslo: učitel        
následující heslo: udatný

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
1. Jedna část těla jakožto organismu (řec. melos, v přirovnání křesťanské obce k tělu (1K 12,14.26), konkrétně jazyk (Jk 3,5).

2. Jako pohlavní úd v Ez 23,20.

Pracovní poznámky:

hebr. jd, bsr, bdv, řecky melos

Ve SZ užit nejčastěji ohledně údů obětního zvířete (Lv 22,23) nebo v souvislosti s mimořádným trestem, aby byl odvrácen Hospodinův hněv. (Nu 25,3-4; 2S 21,1-14). Jako část těla je užit v Lv 21,18, kde se jednalo o svatost a neporušenost těch, kdo se přibližují k Hospodinu nebo v souvislosti s Jobovým utrpením (Jb 17,7) (jcr); Jb 18,13 (bdv).

V souvislosti s něvěrou izraelského lidu Hospodinu je v Iz 57,8; Iz 57,10 užito výrazu jd (ruka) obrazně ve významu moci mužství, tj. pohlavního údu; Ez 23,20 je takto přeložen výraz bsr.

Přirovnání křesťanské obce k tělu 1K 12, 14.26 – je užito zvláště u Pavla: 1K 12,12-30; srov.Ef 4,7-16.

Za úd, který nejvíce podléhá hříchu, je označen jazyk (Jk 3,5).

Zajímavostí je, že rabínská teologie rozlišovala 248 údů lidského těla, které se snaží ovládnout zlý pud. Podle tohoto klíče bylo sestaveno 248 příkazů v Zákoně, které měly pomoci ochránit tyto údy před zlými pudy, které byly v židovském myšlení do těchto údů lokalizovány (srv. Mt 5,28; 15,19).