Šineár
heslo: Šineár
autor: Hruška Blahoslav
předcházející heslo: Šín
následující heslo: šíp
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
Kral. Sinear. Bibl. označení oblasti v Mezopotámii. Výklad geografického jména je obtížný, ve staroegyptských textech je doloženo od 15. stol. př. n. l. jako Sngr, čemuž by odpovídalo klínopisné akkadské jméno Šancharu. Podle jedné z moderních hypotéz je jméno Šineár odvozeno až z pozdního názvu kassitského nomádského(?) kmenu Samcharú, doloženého od konce 16. stol. př. n. l., kdy Kassité měli rozhodující vliv v Mezopotámii, nilské Deltě a severovýchodní části Egypta.
Mezi badateli převládá shoda, že jménu starozákonní země hebr. šine`ár, vyskytujícímu se v seznamu národů (Gn 10,10) odpovídá nejspíše historický název Sumer. Ze starozákonních dokladů ovšem vyplývá, že země Šineár už neměla příliš mnoho společného s původním Sumerem, ale označovala ponejvíce Sumer a Akkad
(Babylónii v jižní části Mezopotámie). V LXX je Šineár překládán jménem Babylónia
. Tato krajina byla osídlena lidem, odvozovaným po potopě světa
od Noemova potomka Cháma, který tvořil součást legendárního království bohatýrského lovce Nimroda. Do Šineáru měla patřit města Babylón, Erek (Uruk), Akad (Akad) a Kalné (snad sumerské město Ur nebo Nippur, spíše však Arpád či Aleppo v Sýrii; srv. Kalno u Iz 10,9).
Podle Gn 11,2 se v Šineáru usadili lidé, kteří založili město Babylón a zamýšleli postavit věž, jejíž vrchol bude až v nebi.
Praotec Abrahám (Abram) zasáhl do bojů čtyř mocnářů proti vzpurným vládcům, mezi nimiž se vyskytuje i šinearský král
Amráfel (Gn 14,1.9), dříve nesprávně ztotožňovaný se známým babylónským vládcem Chammurapim (1792 – 1740 př. n. l.). Spíše jde o některého z vůdců amorejských kmenů až z konce 8. stol. př. n. l. Mezi obětinami, ukradenými pře dobytím města Aje vůdcem Akánem se objevuje i nádherný šineárský plášť
(Joz 7,21).
Věštba v Izajášově proroctví (Iz 11,11) slibuje návrat zbytku Hospodinova lidu, rozptýleného v různých zemích a ostrovech. Vedle Šineáru se uvádějí ještě historická a geografická jména Asýrie, Egypt, Patrós, Kúš, Elam a Chamátu. Poexilní prorok Zacharjáš (Za 5,11) měl vidění, v němž Hospodin stíhá kletbou hříšníky. Lidskou svévoli symbolizuje neznámá žena, uvržená do velké schrány (éfy), jež má být dopravena do hříšného(?) Šineáru. O obléhání Jeruzaléma babylónským králem Nabukadnezarem II: (604 – 562 př. n. l.) a následné deportaci judského krále Jójakíma do Šineáru se dočteme u Daniela (Da 1,1-2); zde je Š. synonymem či substitutem Babylónu.